Horch 850 (1935–1940): Luxus z Zwickau

Automobilka Horch vyrobila před válkou v saském Cvikově 2 200 luxusních automobilů řady 850, poháněných pětilitrovým řadovým osmiválcem.

Automobilový průkopník August Horch (1868–1951) se od svých 13 let učil v kovárně svého otce, vystudoval techniku v Mittweidě a pak až do roku 1899 pracoval jako konstruktér v Rostocku, Lipsku a u Karla Benze v Mannheimu. V listopadu 1899 založil v Kolíně-Ehrenfeldu společně s obchodníkem Salli Herzem firmu A. Horch & Cie. Zde postavil svoje první vozidlo (Model 1) s dvouválcovým motorem vlastní konstrukce. V roce 1901 přemístil svoji firmu do větších prostor v saském Reichenbachu nedaleko od našich hranic. Zde postavil první německý čtyřválcový automobil. S pomocí nových investorů přestěhoval svoji firmu do Zwickau (česky Cvikov) v západním Sasku, kde ji 10. května 1904 nechal zapsat v obchodním rejstříku pod názvem August Horch & Cie. Motorwagenwerke AG.

Audi a Auto Union

Po sporech se svými společníky musel August Horch firmu Horch AG opustit. V červenci 1909 založil v Zwickau vlastní podnik August Horch Automobilwerke GmbH, ale soudní spor o značku Horch prohrál. Vtipně proto svoji firmu přejmenoval na Audi. Imperativ "horch!" totiž znamená v němčině "slyš" a to je v latinském překladu právě Audi. 25. dubna 1910 byla Horchova továrna přejmenována na Audi Automobilwerke GmbH Zwickau. A aby to nebylo tak jednoduché, v roce 1915 se znovu přejmenovala na Audiwerke AG Zwickau.

Původní automobilka, kterou musel Horch opustit, byla v roce 1918 přejmenována na Horchwerke AG Zwickau. Ve dvacátých letech se stal majitelem většiny akcií Moritz Straus, vlastník berlínské továrny Argus. Šéfkonstruktér Argusu Paul Daimler převzal od roku 1923 odpovědnost za vývoj vozů Horch a v roce 1926 vyvinul Horch 12/60 PS (Typ 303), první německé auto s osmiválcovým motorem. V polovině dvacátých let dodávala továrna Horchwerke ročně kolem 1 300 luxusních vozidel. Na podzim 1929 se stal šéfkonstruktérem Fritz Fiedler a v roce 1931 představil v Paříži Horch 670 s dvanáctiválcovým motorem.

Na popud Saské státní banky došlo v červnu 1932 k fúzi automobilek Audi, Horch, DKW a Wanderer. Vznikla tak společnost Auto Union AG se sídlem v Zschopau a s logem čtyř spojených kruhů, které Audi používá dodnes. V roce 1936 se vedení firmy přemístilo do Chemnitz. Pod střechou Auto Unionu pokračovaly všechny čtyři značky dál pod svými jmény. Horch dál vyráběl prestižní luxusní automobily a v jeho závodním oddělení byly vyvinuty a vyrobeny slavné závodní vozy Auto Union Typ A až D.

Pětilitrový řadový osmiválec

V polovině třicátých let vyvinul Horch nový čtyřtaktní řadový osmiválec (foto) s vačkovou hřídeli v hlavě válců (rozvod OHC), poháněnou královskou hřídelí. Motor s objemem válců 4 944 cm3 (vrtání 87 mm, zdvih 104 mm) měl maximální výkon rovných 100 k (74 kW), dosahovaný při 3 400 otáčkách. Benzin dodával do motoru dvojitý karburátor Solex s tlumičem sání. Sílu motoru přenášela na zadní kola jednokotoučová spojka a čtyřstupňová převodovka ZF se synchronizovanými horními třemi stupni a řadicí pákou na podlaze. Za příplatek se dodával rychloběh (Overdrive) aktivovaný další pákou.

Řadový osmiválec s rozvodem OHC měl objem válců 4 944 cm3 a maximální výkon 100 až 120 koní.

Tato pohonná jednotka se začala v roce 1935 montovat do rámového podvozku s rozvorem náprav 3 750 mm. Tento podvozek vycházel z předchozího modelu Horch 500 B, žebřinový rám s výztuhou ve tvaru písmene X však již nebyl zhotoven z otevřených U profilů, nýbrž tužších uzavřených (skříňových) profilů, což ale znamenalo nárůst hmotnosti o 100 kg. Obě tuhé nápravy byly odpruženy půleliptickými péry s kapalinovými tlumiči, vpředu příčnými a vzadu podvěšenými. Na všech kolech byly bubnové brzdy Ate s podtlakovým posilovačem (Öldruckbremse). Hmotnost samotného podvozku byla 1 850 kg a s karoserií kolem 2 650 kg. Vysoká hmotnost způsobila, že maximální rychlost nepřesáhla 125 km/h a průměrná spotřeba se nedostala pod 22 l/100 km. Vzadu umístěná benzinová nádrž pojala 95 litrů paliva, což znamenalo dojezd přes 400 km.

Horch 850, 851 a 951

Prvním modelem postaveným na výše uvedeném podvozku byl Horch 850, vyráběný v letech 1935–37 s karoseriemi Pullman-Limousine a Pullman-Cabriolet. Karoserii limuzíny s rozměry 5 550 x 1 820 x 1 770 mm si Horch vyráběl sám, zatímco karoserii modelu Pullman-Cabriolet (foto) vyráběla drážďanská karosárna Gläser. Verze Horch 851 měla mj. vylepšenou vnitřní výbavu, dvojité nárazníky a větší pneumatiky.

Typickým znakem vozů Horch byla zpětná zrcátka upevněná na náhradním kole.

V roce 1937 došlo ke zvýšení výkonu osmiválce ze 100 na 120 koní. Dosáhlo se toho úpravou vačkové hřídele a zvýšením kompresního poměru z 5,8 na 6,1:1. Současně s tím se představil nástupce typu 851, Horch 951, s o 9 cm delší karoserií (5 640 mm) a novou zadní nápravou typu de Dion. Horch 951 A (foto) měl navíc standardně rychloběh, Němci pojmenovaný jako Autobahn-Ferngang. 951 A se vyráběl až do roku 1940 ve čtyřech verzích karoserie: kromě obou Pullmanů také čtyřdveřový kabriolet a šestimístný Tourenwagen.

Čtyřdveřový Horch 951 A Pullman-Cabriolet s karoserií Gläser používal německý velvyslanec v Argentině.

Nejlepší nakonec: Horch 853

Téměř současně s čtyřdveřovými modely byl v roce 1935 zařazen do výrobního programu dvoudveřový kabriolet Horch 850 Sport s rozvorem zkráceným o 25 cm na 345 cm. Interně se model označoval jako Typ 853, později jako Horch 853. V roce 1937 dostal Horch 853 (oficiálně se jmenoval Sport Cabriolet) silnější osmiválec, takže maximální rychlost se zvedla na 135 km/h. Vzadu se místo tuhé nápravy objevila náprava typu de Dion a převodovka dostala synchronizaci prvního stupně. Od roku 1938 se nabízel Horch 853 A (foto) sériově vybavený rychloběhem. Na podvozku 853 A bylo v roce 1938 postaveno několik dvoumístných roadsterů Horch 855 s rozvorem zkráceným na 330 cm.



Zhruba 15 procent vyrobených podvozků typu 853/853 A dostalo speciální karoserie, často postavené v jediném exempláři podle požadavků zákazníka. Nejvíc jich vyrobila drážďanská karosárna Gläser, uplatnily se ale i další. Berlínská karosárna Erdmann & Rossi například postavila v roce 1937 dvoumístné kupé nazvané Manuela pro známého německého závodníka Bernda Rosemeyera, který v roce 1935 vyhrál Velkou cenu na Masarykově okruhu v Brně. Toto kupé se po letech našlo na Ukrajině a bylo restaurováno. Velmi elegantní karoserie se zakrytými zadními koly stavěla na podvozcích Horch 853 firma Voll & Ruhrbeck (foto).



Se zahájením druhé světové války byla výroba všech modelů Horch, včetně kabrioletů a roadsterů, zastavena. Modelů Pullman s dlouhým rozvorem (850/851, 951/951 A) bylo vyrobeno kolem 1 200 kusů a kabrioletů (850 Sport, 853/853 A) zhruba tisícovka. Po skončení druhé světové války a obnově zničených objektů se ve Zwickau vyráběly traktory a v malém počtu i luxusní osobní automobily Sachsenring P240, které zpočátku nesly jméno Horch. Od roku 1957 se zde vyráběly Trabanty.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas