VW-Porsche 914 (1969–1976): Lidový sporťák

Cenově dostupný dvoumístný roadster VW-Porsche 914 s motorem před zadní nápravou se dodával s čtyřválcem od Volkswagenu nebo šestiválcem od Porsche.

Na konci šedesátých let minulého století se německé automobilky Volkswagen a Porsche ocitly v podobné situaci: potřebovaly obměnit některé modely sportovních vozů. Porsche hledal náhradu svého typu 912 (1965-69), což byla levnější verze legendárního Porsche 911, a Volkswagen potřeboval přijít s něčím novějším než bylo kupé a kabriolet VW Karmann-Ghia (1955-74).

Automobilka Porsche, kterou založil v roce 1931 Ferdinand Porsche (1875–1951) ve Stuttgartu, spolupracovala s Volkswagenem už před válkou na vývoji VW Brouka a pomáhala při vývoji nových modelů VW i po válce. Je proto logické, že tehdejší šéfové obou automobilek, Ferry Porsche a Heinz Nordhoff, podepsali v roce 1967 dohodu o společném vývoji a výrobě nového sportovního vozu. Předpokládalo se, že vozy poháněné plochým čtyřválcem se budou prodávat pod značkou Volkswagen a vozy s šestiválcovým boxerem jako Porsche. Během vývoje si ale Porsche uvědomil, že prodej obou typů se stejnou karoserií pod různými jmény by mohl být na americkém trhu riskantní a proto získal povolení prodávat v USA oba typy pod jménem Porsche.

Prototypy

První prototyp modelu 914 (Typ 47) s pohonem zadních kol vzduchem chlazeným motorem umístěným před zadní nápravou byl prezentován na začátku března 1968. Další vývoj se poněkud zkomplikoval úmrtím šéfa Volkswagenu Heinze Nordhoffa v dubnu 1968. Jeho nástupce Kurt Lotz neměl tak úzké kontakty s dynastií Porsche a ústní dohodu mezi vedením Volkswagenu a Porsche nebral vážně. Přesto byly během roku 1969 postaveny další dva prototypy, označené jako 914/8. První z nich, oranžový 914/8, byl postaven na podnět tehdejšího šéfa závodního oddělení Ferdinanda Piëcha a měl ověřit koncepci vyvíjeného vozu. K pohonu byl zvolen výkonný závodní plochý osmiválec s výkonem 350 koní. Od sériového provedení se lišil čtveřicí výklopných světlometů.

Druhý stříbrný prototyp (foto) poháněl třílitrový osmiválec ze závodního vozu Porsche 908, jehož výkon byl snížen na 300 k. Vůz dostal po zkouškách jako dárek k šedesátým narozeninám Ferry Porsche. Tento prototyp se už daleko více podobal sériovému provedení. Ferry si jej však příliš neoblíbil. Dnes jsou oba prototypy vystaveny v muzeu Porsche ve Stuttgartu.

Stříbrný prototyp VW-Porsche 914/8 dostal po zkouškách jako dárek k šedesátým narozeninám Ferry Porsche stojí u dveří).

Podle Lotze měl Volkswagen všechna práva na nově vyvinutý model a nemusel je sdílet s Porsche, pokud se nepodílel na nákladech spojených s přípravou výroby. Cena podvozků 914 dodávaných Porsche byla vysoká, takže cena šestiválcové verze 914/6 byla jen o málo nižší než Porsche 911T. Zatímco prodej 914/6 vázl, levnějších čtyřválcových 914/4 se prodalo dost.

S čtyřválcem VW (914/4)

Levnější verze od Volkswagenu, VW-Porsche 914/4 (foto), se poprvé představila veřejnosti v roce 1969 na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem. Dvoumístný sportovní automobil s odnímatelným střešním dílem (targa) měl motor umístěný před zadní nápravou a pohánějící zadní kola. Vzduchem chlazený plochý čtyřválec (boxer) s elektronickým vstřikováním paliva měl objem válců 1 679 cm3 (vrtání/zdvih 90/66 mm) a maximální výkon 80 k (59 kW) dosahovaný při 4 900/min. Motor pocházel z Volkswagenu 411E (Typ 4), vyráběným v letech 1968 až 1974. Měl uspořádání ventilů OHV a maximum točivého momentu 136 Nm dosahoval při 2 700 otáčkách. Vůz s pohotovostní hmotností 940 kg dosahoval maximální rychlost 177 km/h a na stovku zrychlil za 13,3 s. Pro modelový rok 1974 byl 1,7litrový motor nahrazen plochým motorem s objemem 1 795 cm3 s maximálním výkonem 85 k (63 kW). Do boje s přísnými emisními předpisy v USA byly posílány modely vybavené elektronickým vstřikováním paliva Bosch L-Jetronic.  

Dvoumístný VW-Porsche 914/4 (Typ 47) měl odnímatelnou střechu (targa), ochranný oblouk za sedadly a výklopné světlomety.

Kupé-kabriolet VW-Porsche 914/4 měl rozvor náprav 2 450 mm a vnější rozměry dvoudveřové karoserie 3 985 x 1 650 x 1 230 mm. Odnímatelný střešní díl z plastické hmoty se dal umístit do zadního zavazadlového prostoru. Hlavní světlomety (u verze Sport s halogenovými žárovkami) se vyklápěly z nízké přídě. Pod vysoko umístěným černým nárazníkem našly místo mlhovky a v horních rozích předních blatníků byla umístěna poziční světla a směrovky. Výrazným stylistickým a bezpečnostním prvkem byl ochranný oblouk za sedadly, do kterého bylo svisle vsazeno zadní okno. Chladicí vzduch se dostával k motoru širokou mřížkou za zadním oknem. Zadní zavazadlový prostor (200 l) doplňoval prostor pod přední kapotou (160 l), pod kterým bylo umístěno náhradní kolo.

S šestiválcem Porsche (914/6)

Výkonnější a dražší variantu VW-Porsche 914/6 (foto) poháněl karburátorový plochý šestiválec z typu Porsche 911T s ventilovým rozvodem OHC, objemem 1 991 cm3 (vrtání/zdvih 80/66 mm), maximem výkonu 110 k (81 kW) při 5 800/min a maximem točivého momentu 160 Nm při 4 200/min. Sílu motoru přenášela na zadní kola pětistupňová převodovka (stejně jako u 914/4). Vůz s hmotností 985 kg dosahoval rychlost 208 km/h a na stovku zrychlil za 8,7 s.

Výkonnější a dražší variantu VW-Porsche 914/6 poháněl karburátorový plochý šestiválec z typu Porsche 911T.

Karoserie vyráběné v Osnabrücku se posílaly ke kompletaci do továrny Porsche v Stuttgartu-Zuffenhausenu. Zvenku se šestiválcová verze lišila od čtyřválcové jen koly Fuchs z lehké slitiny. Vzhledem k vyššímu výkonu motoru měly modely 914/6 snížené převodové poměry. Nezávislé zavěšení kol (vpředu s torzní tyčí a vzadu s vlečenými rameny, vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči) a kotoučové brzdy zůstaly stejné jako u 914/4.
Nízká prodejní čísla zaviněná především vysokou cenou vedla v roce 1972 k ukončení výroby modelu 914/6. Celkem jich bylo v Zuffenhausenu zkompletováno 3 351. V roce 1973 jej nahradila verze 914 2.0 poháněná čtyřválcem od Volkswagenu s dvojicemi válců proti sobě, rozvodem OHV, elektronickým vstřikováním paliva a výkonem 100 k (74 kW).

Změny za pochodu

Během výroby v letech 1969 až 1976 prošlo VW-Porsche 914 řadou změn. Některé byly jen kosmetické, jiné reagovaly na změny bezpečnostních předpisů. Do roku 1974 se 914 prodával s nárazníky v barvě vozu nebo chromovanými. V roce 1973 byly k přednímu nárazníku přidány gumové dorazy, později se objevily i vzadu. Od roku 1975 mělo VW-Porsche 914 vpředu i vzadu masivní gumou potažené nárazníky (foto), které výrazně pozměnily vzhled vozu. Na začátku výroby bylo sedadlo spolujezdce bez možnosti posuvu. Později byla obě anatomická sedadla s opěrkami hlav posuvná.

Od roku 1975 mělo VW-Porsche 914 vpředu i vzadu masivní nárazníky, které výrazně pozměnily vzhled vozu.

U sportovního vozu se sluší připomenout pár úspěchů na závodních drahách. Na nich se podílely především závodní verze 914/6 GT s rozšířenými blatníky a motory z Porsche 911T nebo Carrera 6. V roce 1970 se tovární Porsche 914/6 GT zúčastnilo 24hodinového závodu v Le Mans. Vůz s číslem 40, který řídili Claude Ballot-Léna a Guy Chasseuil, skončil celkově šestý a svoji třídu vyhrál před vozy Porsche 911S. Vozy VW-Porsche 914/6 nechyběly i na dalších důležitých závodech jako Targa Florio (Brian Redman), Rallye Monte Carlo nebo Daytona.

V roce 1972 vzniklo 11 prototypů Porsche 916 vycházejících z typu 914. Dvoumístné kupé mělo pevnou plechovou střechu, rozšířené podběhy kol a masivní plastové nárazníky v barvě karoserie. Pod kapotou se skrýval šestiválec s objemem 2,4 litru z typu 911S nebo 2,7litrový motor z Porsche  Carrera.

Na počest řady vítězství vozů Porsche v závodní sérii Can-Am vyrobil Porsche v roce 1974 pro severoamerický trh omezenou sérii (Limited Edition) vozů 914, nazvaných Bumblebee (černé lakování v kombinaci se žlutou) a Creamsicle (krémová barva a červené pruhy). Porsche 914 se také proslavilo tím, že bylo v roce 1973 na Velké ceně Kanady prvním vozem "Safety Car" ve formuli 1.

Výroba VW-Porsche 914 byla ukončena v létě roku 1976 a do 119 tisíc vyrobených vozů chybělo jen 22 kusů. Nástupcem se stalo Porsche 924 (1976–1988) s motorem vpředu a pohonem zadních kol.

Fotogalerie s popisky obrázků:




Karel Haas