Adler Trumpf (1932–41): Frankfurtský orel

Automobilka Adler z Frankfurtu nad Mohanem byla před druhou světovou válkou průkopníkem předního pohonu. Modely Trumpf poháněly čtyřválce 1,5 a 1,7 litru.

Německou továrnu Adlerwerke s orlem ve znaku založil v roce 1900 ve Frankfurtu nad Mohanem Heinrich Kleyer. Kromě automobilů vyráběla také kola, motocykly a psací stroje. První automobil Vis-á-Vis poháněl jednoválec De Dion s výkonem necelé 4 koně. V roce 1902 se stal technickým ředitelem Edmund Rumpler (1872–1940), rodák z Vídně a spolupracovník Hanse Ledwinky při vývoji vozu NW Präsident (1897). Pod Rumplerovým vedením vznikly vlastní motory a vozy Adler s nimi dosáhly řady sportovních úspěchů. Ve dvacátých letech vyráběl Adler vedle čtyřválcových modelů také šestiválcové a osmiválcové modely Standard.

Na začátku třicátých let se stal technickým ředitelem Hans Gustav Röhr (1895–1937) preferující koncepci s předním pohonem po vzoru konkurenční DKW. V roce 1932 přišel Adler na trh s dvojicí podobných malých rodinných vozů Primus a Trumpf. Zatímco Primus měl klasický pohon zadních kol, Trumpf se na konci léta 1932 začal vyrábět s pohonem předních kol, pokročilým nezávislým zavěšením kol a termosifonovým chlazením motoru. 

Trumpf 1.5 AV (1932–34)

V roce 1932 si mohli zákazníci vybrat Adler Trumpf se dvěma standardními celokovovými karoseriemi dodávanými firmou Ambi-Budd z Berlína. Dvoudveřový Trumpf Limousine (foto) měl rozvor náprav 2 825 mm, byl dlouhý 4 150 mm, široký 1 600 mm a vysoký jen o 2 cm méně. Dvoudveřový kabriolet měl stejný rozvor a délku. Rám byl vytvořen z uzavřených skříňových profilů. Obě nápravy byly dělené, přední byla odpružena dvěma půleliptickými, zadní čtvrteliptickými péry. Pro limuzínu byla stanovena základní cena 3 750 RM (říšských marek), kabriolet byl dražší (4 500 RM). Trumpfy byly o něco dražší než modely Primus se zadním pohonem a lišily se mj. maskou před chladičem.

Dvoudveřový Adler Trumpf Limousine z roku 1932 měl rozvor náprav 2 825 mm a byl dlouhý 4 150 mm.

Oba modely poháněl řadový čtyřválec s rozvodem SV (postranní ventily) a objemem válců 1 504 cm3 (vrtání 71 mm, zdvih 95 mm). Maximální výkon 32,6 k (24 kW) dosahovaný při 3 500 otáčkách postačoval vozu s hmotností pod tunu k dosažení maximální rychlosti 95 km/h. V průměru spotřeboval 10 l benzinu na 100 km. Blok motoru byl stejný jako u Primusu, v Trumpfu byl ale v bloku s převodovkou a otočen o 180 stupňů. Toto uspořádání si vyžádalo ve srovnání s Primusem prodloužení vozu o 15 cm. Čtyřstupňová manuální převodovka bez synchronizace měla řadicí páku na sloupku řízení (Primus ji měl na podlaze).

Trumpf 1.7 AV (1933–36)

V roce 1933 byla nabídka pohonu rozšířena o čtyřválec s objemem 1 645 cm3 (vrtání se zvětšilo na 74,25 mm). Maximální výkon stoupl na 38 k (28 kW) při 3 800 otáčkách a rychlost na 100 km/h. Vedle dvoudveřové limuzíny a kabrioletu (foto) se začala nabízet Limousine se čtyřmi dveřmi. Karoserie měly modernější vzhled s více skloněným předním oknem a novou maskou chladiče s velkým orlím znakem. Vozy s karoseriemi Ambi-Budd se v letech 1934 až 1936 nazývaly Jupiter.

Čtyřmístný kabriolet Adler Trumpf 1.7 AV měl více skloněné přední okno a novou maskou chladiče s velkým orlím znakem.

Od roku 1933 se nabízela také dvoumístná otevřená verze Sport. Čtyřválec 1,7 litru byl upraven na výkon 47 koní, který postačoval k dosažení rychlosti 115 km/h. Karoserie s rozvorem 2 825 mm měla stejné rozměry jako limuzína 1.7 AV, byla ale o 3 cm nižší. Do května 1936 vyrobil Adler 18 600 vozů typu Trumpf a jeho podíl na německém trhu se pohyboval mezi 3 a 4 procenty.

Trumpf 1.7 EV (1936–38)

V květnu 1936 byl Adler Trumpf 1.7 AV nahrazen modelem Trumpf 1.7 EV se stejným motorem 1 645 cm3, ale s rozvorem prodlouženým na 2 920 mm. Aerodynamičtější karoserie s více skloněnou přední maskou narostla do délky o 39 cm na více než 4,5 metru. Sedan (Limousine) s karoserií Ambi-Budd se dodával jen ve čtyřdveřové verzi a stylové dvoudveřové kabriolety Trumpf 1.7 EV (foto) "oblékala" karosárna Karmann z Osnabrücku.

Kabriolet Adler Trumpf 1.7 EV s udávanou maximální rychlostí 102 km/h se prodával za 4 400 říšských marek.
Adler Trumpf 1.7 EV s udávanou maximální rychlostí 102 km/h se v roce 1936 prodával za 4 400 RM, později byla cena o tři stovky snížena. Do roku 1938 prodal Adler 7 tisíc vozů Trumpf 1.7 EV.

Trumpf Junior (1934–41)

Zmenšenou verzí Adleru Trumpf se stal v roce 1934 Adler Trumpf Junior 1G. Rozvor byl zkrácen na 2 630 mm a úměrně tomu se zmenšily vnější rozměry: délka na 3 860 mm, šířka na 1 450 mm a výška na 1 460 mm. Vůz se dodával v dvoudveřovém provedení Limousine, Cabriolimousine a kabriolet. Vůz měl mechanické bubnové brzdy ovládané lanky. Přední kola poháněl čtyřválec s objemem pouhých 995 cm3 a výkonem 25 koní. Při hmotnosti kolem 780 kg dokázal junior jet rychlostí až 90 km/h. Za dva roky jich bylo vyrobeno přes 24 tisíc.

Od roku 1936 se vyráběl vylepšený model Trumpf Junior 1E, dodávaný v dvoudveřovém a čtyřdveřovém provedení Limousine (foto), Cabriolimousine (2 nebo 4 dveře) a kabriolet. Do roku 1941 bylo vyrobeno necelých 79 tisíc vozů Trumpf Junior. Po skončení druhé světové války se v Adlerwerke pokoušeli obnovit výrobu vylepšeného předválečného modelu. Byly postaveny dva prototypy s karoseriemi od firem Wendler a Karmann, ale k sériové výrobě nedošlo.

Adler Trumpf Junior 1E Limousine z roku 1938 ve čtyřdveřovém provedení.

Trumpf Junior Sport (1935–37)

Stejně jako se Adler Trumpf dočkal sportovní dvoumístné verze Sport, objevil se v roce 1935 na trhu dvoumístný roadster Adler Trumpf Junior Sport (foto). Jeho litrový čtyřválec dával s karburátorem Solex 28 koní (díky hliníkové hlavě válců a leštěným kanálům), což prý stačilo k dosažení rychlosti 110 km/h. Pohledné karoserie s rozměry 4 250 x 1 520 x 1 360 mm a rozvorem 2 630 mm dodávala většinou karosárna Karmann. Před nepřízní počasí chránila posádku plátěná stahovací střecha, která po stažení rušila linie vozu a proto se dala odstranit. 
 
V roce 1935 se objevil na trhu dvoumístný roadster Adler Trumpf Junior Sport. Jeho litrový čtyřválec dával s karburátorem Solex 28 koní.

Adler Trumpf Rennlimousine

Jedním z nejzajímavějších počinů německé automobilky Adler byla stavba závodních prototypů s aerodynamickou karoserií, kterou navrhl Paul Jaray (1889–1974). Jaray získal znalosti o aerodynamice při navrhování vzducholodí. Zjistil, že ideálním tvarem je vřeteno, které po rozpůlení poskytne vhodný tvar automobilu. Při návrhu závodního vozu zvolil zašpičatělou záď a silně zaoblené přední okno usměrňující proudění vzduchu kolem kabiny. V době, kdy ještě nebyly k dispozici větrné tunely použil poprvé vlákna upevněná na prototypu a podle fotografií vozidla při plné rychlosti upravil tvary vozu podle směru vláken.

Adler postavil koncem třicátých let podle návrhů Jaraye šest prototypů závodního sedanu (Rennlimousine) na podvozku modelu Trumpf, určené k testování, předvádění, závodění a pokusům o rychlostní rekordy. Přední kola Trumpfu Rennlimousine (foto) poháněl řadový čtyřválec o objemu 1 910 cm3 a výkonu 56 k (41 kW).

Adler postavil koncem třicátých let podle návrhů Paula Jaraye šest prototypů závodního sedanu (Rennlimousine) na podvozku modelu Trumpf.

V roce 1937 se tovární vozy Adler Trumpf Rennlimousine zúčastnily vytrvalostního 24hodinového závodu v Le Mans. Peter Graff Orssich a Rudolf Sauerwein skončili na šestém místě a Otto Löhr a Paul von Guilleaume byli celkově devátí. Tyto vozy patřily mezi první s pevnou střechou, které závodily v Le Mans. Do historie se zařadily po bok svým slavnějším rodákům BMW 328 Kamm Coupé a Mercedes-Benz 540 K Stromlinienwagen.

Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas