BMW 600 (1957–1959): Isetta pro čtyři

Čtyřmístné vozítko BMW 600 vycházelo z dvoumístné Isetty, mělo ale silnější motocyklový motor a zadní sedadla přístupná dveřmi na pravé straně.

Po skončení druhé světové války nastaly pro automobilku BMW těžké časy. Továrna v Eisenachu patřila do východní zóny a mnichovský závod byl téměř zničen bombardováním. Výroba osobních automobilů zde proto byla obnovena až v roce 1952 šestiválcovým modelem 501 (o dva roky později doplněným o osmiválcovou verzi 502). Velká většina Němců však na takové luxusní vozy neměla peníze, takže kupovali dostupná lidová vozítka, jaká nabízely například Goggomobil a Messerschmitt.

Bavorské BMW se ocitlo v tíživé finanční situaci, kterou se pokusilo řešit nákupem licence na dvoumístné vozítko Isetta. Vozítek Isetta, nazývaných "bubble-car", vyrobilo BMW v letech 1955 až 1962 přes 160 tisíc, což byl úspěch. Koncem padesátých let už měli Němci na víc než na dvoumístnou "bublinu" a poohlíželi se po něčem větším. 

U BMW přemýšleli, jak vyplnit obrovskou mezeru mezi Isettou a velkými vozy s šestiválcovými a osmiválcovými motory. Potřebovali vyvinout středně velký čtyřválcový vůz s objemem kolem 1,5 litru,  na to ale neměli dost prostředků. Z nouze se nabízelo řešení v podobě zvětšené verze Isetty, nazvané BMW 600 (projekt 111).

Nový rám a zadní náprava

Designér Willy Black prodloužil rám Isetty a zadní kola posunul směrem ven, aby získal místo pro zadní sedadla a větší motor. Byl navržen nový obvodový rám (foto), svařený z podélných nosníků obdélníkového průřezu a trubkových příček. Nová byla také polovlečená zadní náprava, u BMW použitá poprvé a používaná mnoho dalších let. Přední náprava s nezávislým zavěšením kol byla převzata z Isetty. Všechna 10palcová kola byla odpérována vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči. Bubnové brzdy Ø 180 mm na všech kolech se ovládaly hydraulicky. Mechanická zadní brzda působila na zadní kola. Podvozek měl rozvor náprav 1 700 mm, rozchod předních kol 1 220 mm a zadních 1 160 mm.

Obvodový rám  byl svařený z podélných nosníků obdélníkového průřezu a trubkových příček. Nová byla polovlečená zadní náprava.

Karoserie BMW 600 (foto) dlouhá 2 900 mm, široká 1 400 mm a vysoká 1 375 mm měla z Isetty převzaté dveře v čelní stěně, umožňující přístup k předním sedadlům. Na zadní sedadla bylo možné nastoupit dveřmi na pravém boku. Větrání interiéru se řešilo otevřením okna s posuvným sklem na pravé straně (u spolujezdce). Přední a zadní sedadla byla lavicová s potahem kombinujícím koženku a textilní látku.

Z levé strany působilo BMW 600 nezvykle, když nemělo na bocích žádné dveře.

Motor z motocyklu

Zadní kola BMW 600 poháněl vzduchem chlazený čtyřtaktní plochý dvouválec (foto) s rozvodem OHV z motocyklu R67, umístěný za zadní nápravou. Při objemu válců 585 cm3 (vrtání 74 mm, zdvih 68 mm) a kompresi 6,8:1 dával s karburátorem Solex (nebo Zenith) maximální výkon 19,5 k (14,4 kW) DIN, dosahovaný při 4 000 otáčkách za minutu. Maximální točivý moment 38 Nm měl při 2 800 otáčkách. Standardně se dodávala plně synchronizovaná čtyřstupňová manuální převodovka s řadicí pákou na podlaze, za příplatek byla poloautomatická převodovka Saxomat. S pohotovostní hmotností 550 kg se dalo jet maximální rychlostí až 100 km/h. Průměrná spotřeba benzinu se pohybovala kolem 5 l/100 km.

Zadní kola BMW 600 poháněl vzduchem chlazený čtyřtaktní plochý dvouválec z motocyklu R67, umístěný za zadní nápravou.

Základní cena BMW 600 byla stanovena na 3 890 západoněmeckých marek (DM), za topení se připlácelo 95 DM. Prodej nesplnil očekávání vedení BMW, neboť od srpna 1957 do konce roku 1959 se prodalo jen necelých 35 000 vozů. Proti Volkswagenu Brouk byla "šestistovka" jen o málo levnější, ale vnitřními rozměry nemohla Brouku konkurovat. Příliš nepomohla ani propagační jízda motoristického novináře Paula Schwedera, který s jedním z prvních sériových BMW 600 ujel nonstop trasu z marockého Agadiru přes Berlín do Mnichova za 79 hodin a 10 minut. Obdiv sklízel i Alex von Falkenhausen (foto), když se svou manželkou na sedadle spolujezdce konkuroval na tratích rallye mnohem silnějším soupeřům. 

Alex von Falkenhausen ve voze BMW 600 během závodu "Tauernringfahrt" v roce 1959.

Z BMW 600 vycházel i nástupce BMW 700. Měl rovněž vzadu umístěný dvouválcový motocyklový motor, ale zcela novou stylovou karoserii, na jejímž návrhu se podílel italský designér Giovanni Michelotti.

Fotogalerie s popisky obrázků:



Karel Haas