Auburn 851 Speedster: Rychlík z Indiany

Jeden z nejslavnějších amerických sportovních vozů z období mezi světovými válkami byl Auburn 851 Speedster, poháněný 4,5litrovým řadovým osmiválcem.

Už v roce 1874 založil Charles Eckhart ve městě Auburn v americkém státu Indiana firmu Eckhart Carriage Company. Jeho synové Frank a Morris z ní v roce 1900 vytvořili společnost Auburn Automobile Company a začali experimentovat s výrobou automobilů. V roce 1909 koupili další dva menší výrobce a přestěhovali se do větší továrny. Vedli si celkem úspěšně, ale kvůli nedostatku materiálu během první světové války byli nuceni továrnu zavřít.


V roce 1919 bratři Eckhartovi prodali firmu skupině chicagských investorů vedených Ralphem Austinem Bardem. Novým vlastníkům se také nepovedlo dostat podnik do zisku a proto v roce 1924 oslovili úspěšného obchodníka s automobily Erretta Lobbana Corda (1894–1974) s nabídkou na vedení firmy. Cord souhlasil s podmínkou, že podnik koupí, jakmile jej dostane do černých čísel. Cord začal s agresivním výprodejem neprodaných vozů, které vylepšil dvoubarevným nátěrem a chromovanými doplňky. V roce 1926 se podnik dostal do zisku a Cord jej koupil.


Cord najal mladé nadějné designéry Alena Leamyho a Gordona Buehriga a uzavřel partnerství s bratry Duesenbergovými, konstruktéry úspěšných závodních vozů. Technika vozů Duesenberg se stala základem pro novou řadu výkonných luxusních vozů s předním pohonem Cord L-29 (1929 až 1932). Vozy Auburn, Cord a Duesenberg (ACD) se staly známými pro svoji pokročilou techniku a krásný design. Oslovily boháče a slavné osobnosti z celého světa a staly se symbolem úspěchu.


To nejlepší nakonec


První osmiválcový Auburn s 4,8litrovým motorem Lycoming (68 k) se vyráběl v letech 1925 až 1930. Další model už měl 115 koní, takže jeho sportovní dvoumístná verze dostala název 115 Speedster. Karoserii se zádí ve tvaru trupu člunu (boattail) navrhl hrabě Alexis de Sakhnoffsky. Následoval podobně tvarovaný 125 Speedster, který byl poprvé schopen překonat stomílovou hranici rychlosti.


V období světové hospodářské krize (1929–33) se Cordovy vozy staly příliš drahými a jejich prodej vázl. Cord navíc prodělal na transakcích s akciemi a byl nucen prodat své podíly v automobilkách Auburn, Cord a Duesenberg. Pro modelový rok 1935 (dva roky před ukončením výroby) se Auburn vytasil s poslední modelovou řadou 851/852.


Motor a podvozek


Až do roku 1935 používala většina modelů Auburn motory Lycoming. Tyto motory se však staly nedostupnými a proto byl ve spolupráci s Duesenbergem vyvinut z vlastního šestiválce nový vodou chlazený řadový osmiválec (foto) s objemem 4 589 cm3 (vrtání/zdvih: 77,8/120,6 mm). Jeho maximální výkon dosáhl s mechanickým přeplňováním Schwitzer-Cummins hodnoty 150 k (110 kW) při 4 000/min a točivý moment měl maximum 312 Nm při 2 750/min. Dodával se i bez přeplňování, v tom případě byl výkon nižší o 35 koní.


Vodou chlazený řadový osmiválec s objemem 4 589 cm3 měl s mechanickým přeplňováním Schwitzer-Cummins maximální výkon 150 koní.


Auburn 851 měl podvozkový rám s výztuhami ve tvaru X. Vpředu i vzadu měl tuhé nápravy odpružené podélnými půleliptickými listovými péry a hydraulickými tlumiči. Ocelová kola rozměru 6,50x15 měla bubnové brzdy Lockheed ovládané hydraulicky. Síla motoru se přenášela na zadní kola přes suchou spojku a třístupňovou manuální převodovku se synchronizovaným 2. a 3. stupněm. Zajímavou technickou lahůdkou byla rozvodovka Columbia s dvojím převodovým poměrem (dual-ratio) 4,5:1 a 3:1, nastavitelným páčkou na volantu (polohy High a Low). Vůz tak měl vlastně šestistupňovou převodovku.


Design   


Auburny řady 851 se vyráběly v podobě sedanů, limuzín, kabrioletů a kupé, ale nejzajímavější byl dvoumístný roadster 851 Boattail Speedster (foto), jehož tvary navrhl Gordon Buehrig (1904–1990), který předtím pracoval pro Duesenberga, kde například navrhl Model J. Speedster měl rozvor náprav 3 226 mm, byl dlouhý 4 938 mm, široký 1 816 mm a vysoký 1 473 mm. Ve snaze o zlepšení aerodynamiky použil Buehrig kapkovité světlomety a blatníky, mírně skloněnou masku chladiče zapuštěnou do karoserie a nízké šípové čelní okno.


Mezi blatníky měl Speedster masivní prahy. Minimální úložný prostor byl přístupný víkem za pravými dveřmi.


Jak vyplývá z názvu, Auburn 851 Boattail Speedster (foto) měl zašpičatělou záď připomínající obrácený trup člunu. Plátěná střecha byla po stažení schována pod plechovým krytem za sedadly. Efektní byly čtyři pružné lesklé hadice výfuků, vyčnívající na levé straně motorového prostoru a končící pod vozem, přičemž dvě z nich procházely levým předním blatníkem.


Auburn 851 Boattail Speedster měl zašpičatělou záď připomínající obrácený trup člunu.


Sto mil za hodinu


Už v roce 1932 dosáhl Ab Jenkins na solném jezeru v Bonneville s přeplňovaných speedsterem rychlost 100 mil za hodinu (160 km/h) na letmé míli. Auburn dokázal této skutečnosti využít v reklamě. Ab Jenkins se s každým vyrobeným speedsterem projel a dosáhl rychlost nejméně 100 mph. Na důkaz toho byla na přístrojové desce umístěna plaketa (foto) s uvedením dosažené rychlosti a Jenkinsovým podpisem. Některé kusy s přeplňovaným motorem dosahovaly rychlost až 174 km/h.


Ab Jenkins se s každým vyrobeným speedsterem projel a dosáhl rychlost nejméně 100 mil/h. Na důkaz toho byla na přístrojové desce umístěna plaketa s uvedením dosažené rychlosti a Jenkinsovým podpisem.


V roce 1936 se začal vyrábět model 852, ten byl ale kromě označení "852" na masce chladiče identický s 851. Auburny 851/852 se prodávaly poměrně levně (2 245 $), takže jejich výroba byla ztrátová a v říjnu 1937 byla ukončena společně s celým Cordovým automobilovým impériem. V srdcích milovníků amerických veteránů však žijí dál a v bývalé administrativní budově automobilky Auburn v Auburnu (Indiana), postavené ve stylu art deco, vzniklo v roce 1974 muzeum vystavující vozy Auburn, Cord a Duesenberg. Speedster vlastnila řada hollywoodských filmových hvězd, například Tom Mix, Clark Gable nebo herec a zpěvák Roy Rogers.


Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas