Jaguar XK120 (1948–1954): OTS, FHC a DHC

Dvoumístných sportovních vozů XK120 v provedení roadster OTS, kupé FHC a DHC se stahovací střechou vyrobil Jaguar v Coventry přes 12 000 kusů.

Dvoumístný otevřený Jaguar XK120 (v USA nazývaný roadster) měl premiéru na londýnském autosalonu v říjnu 1948. Byl to teprve druhý sportovní vůz Jaguar (prvním byl předválečný SS 100). První prototyp s číslem podvozku 660001 sloužil na autosalonu k propagaci nového řadového šestiválcového motoru XK. Podle označení tohoto motoru a podle předpokládané maximální rychlosti 120 mil/h (193 km/h) dostal nový sportovní Jaguar jméno XK120. Vystavený prototyp se téměř nelišil od sériového provedení, jen postranní sloupky předního okna byly méně zakřivené. Nový roadster vyvolal na autosalonu takový ohlas, že zakladatel Jaguaru a designér William Lyons (1901–1985), známý jako Mr. Jaguar, dal okamžitě pokyn k zahájení sériové výroby.

Od roku 1948 do začátku roku 1950 vyrobili v Coventry prvních 240 vozů s dřevěným (jasanovým) rámem karoserie a hliníkovými panely. První sériový roadster s číslem podvozku 670003 (foto) získal v roce 1949 slavný americký herec Clark Gable. Od května 1950 se začalo XK120 dodávat s celoocelovou karoserií, která byla o 50 kg těžší. Dveře, kapota a víko kufru zůstaly hliníkové. Maximální rychlostí překonávající hranici 120 mil za hodinu (s odstraněným předním oknem byl ještě rychlejší), se XK120 stal v době svého uvedení na trh nejrychlejším sériovým vozem na světě.

První sériový roadster s číslem podvozku 670003 získal v roce 1949 slavný americký herec Clark Gable.

Bez střechy i se střechou

Jaguar XK120 se během výroby v letech 1948 až 1954 dodával ve třech verzích dvoumístné karoserie s rozvorem náprav 2 591 mm (102 palců) a vnějšími rozměry 4 420 x 1 562 x 1 334 mm. První variantou byl otevřený dvoumístný vůz, označovaný v Evropě zkratkou OTS (Open Two-Seater) a na americkém trhu jako roadster. Od roku 1951 byla nabídka rozšířena o provedení s pevnou kovovou střechou (foto), které dostalo označení FHC (Fixed Head Coupé). Kupé bylo o něco vyšší než roadster (1 359 mm) a bylo vybavené dveřmi se stahovacími okny a palubní deskou vyloženou ořechovým dřevem. 

Od roku 1951 se nabízel Jaguar XK120 v provedení s pevnou kovovou střechou, které dostalo označení FHC (Fixed Head Coupé).

Poslední verzí, dodávanou od roku 1953 byl dvoumístný vůz se stahovací plátěnou střechou, nazývaný DHC (Drop Head Coupé). Jaguar XK120 DHC (foto) měl silnější rám předního okna v barvě karoserie a plátěnou střechu s malým zadním okénkem bylo možné složit za sedadla. Všechny uvedené verze se dodávaly s volantem na levé straně (LHD - Left Hand Drive) nebo s pravostranným řízením (RHD - Right Hand Drive).

Plátěnou střechu s malým zadním okénkem bylo možné složit za sedadla. Plnicí hrdlo benzinové nádrže muselo být posunuto víc dozadu.

Většina Jaguarů XK120 byla vybavena 16palcovými ocelovými koly, přičemž zadní kola byla zakrytá. Při osazení drátovými koly s centrální maticí se tyto kryty zadních kol nemontovaly.

Skvělý motor, dobrý podvozek

Zadní kola Jaguaru XK120 poháněl řadový šestiválec XK (foto) se dvěma vačkovými hřídeli (rozvod DOHC) v hliníkové hlavě válců a polokulovými spalovacími komorami. S objemem válců 3 442 cm3 (vrtání/zdvih: 83/106 mm), dvěma karburátory SU a standardním kompresním poměrem 8:1 dával tento motor maximální výkon 160 k (118 kW), dosahovaný při 5 000 otáčkách. Stačil mu přitom  benzin s oktanovým číslem 80. Na domácí trh se vozy dodávaly s kompresí sníženou na 7:1, takže do nádrže se mohl nalít běžně dodávaný benzin se 70 oktany. Výkon byl ale nižší.

Jaguar XK120 poháněl řadový šestiválec XK s rozvodem DOHC. S objemem válců 3 442 cm3 a dvěma karburátory SU dával 160 koní.

V roce 1951 se začaly dodávat vylepšené modely XK120 SE (Special Equipment) s výkonem motoru zvýšeným na 180 koní při 5 300/min, odlehčeným setrvačníkem, drátovými koly a dvojitým výfukem. Původně se také počítalo s verzí XK100, poháněnou dvoulitrovým čtyřválcem a určenou pro domácí trh, k sériové výrobě však nedošlo. Motory XK používal Jaguar v různých úpravách s objemy 3,8 a 4,2 litru až do roku 1992.

Jaguar XK120 měl nezávislé zavěšení předních kol s pérováním torzní tyčí a zadní tuhou nápravu odpruženou podélnými půleliptickými listovými péry. Standardně se dodával teleskopicky nastavitelný sloupek řízení a 12palcové bubnové brzdy na všech kolech, odolné proti "vadnutí".

Rekordman

30. května 1949 absolvoval prototyp Jaguaru XK120 na uzavřeném úseku belgické dálnice mezi Oostende a Jabbeke jízdy v obou směrech, měřené zástupci belgického královského autoklubu. S malým větrným štítkem před řidičem nahrazujícím přední okno dosáhl průměrnou rychlost 213 km/h a se zakrytým místem pro spolujezdce dokonce 217 km/h. V roce 1951dosáhly roadstery XK120 na oválné dráze ve Francii průměrnou rychlost přes 160 km/h při 24hodinové jízdě a o rok později vytvořilo kupé XK120 několik světových vytrvalostních rekordů.

Roadstery XK120 byly úspěšné na závodních okruzích a soutěžích. Prvního vítězství dosáhl v srpnu 1949 Leslie Johnson na okruhu v Silverstone. O pár měsíců později vyhrál také třídu produkčních vozů v Palm Beach na Floridě. V roce 1950 se tři upravené vozy XK120 zúčastnily 24hodinového závodu v Le Mans. Jeden vůz odpadl po poruše spojky, další dva skončily na 12. a 15. místě. Další úspěchy sklidily Jaguary XK120 v roce 1950 na závodech Targa Florio (Biondetti byl druhý), Mille Miglia (5. místo Johnsona), Tourist Trophy (první tři místa) a v Alpské soutěži (vyhrál Ian Appleyard, navigovala jeho žena Pat, dcera Sira Williama Lyonse).

Za necelých sedm let vyrobil Jaguar v továrnách na Holbrook Lane (do roku 1951) a Brownslane v Coventry 12 061 vozů XK120. Nejpočetnější byly roadstery OTS (7 614 kusů), prodávané ve Velké Británii za 1 263 liber, následovala kupé FHC (2 680 kusů, cena 1 694 liber). Verze DHC se stahovací střechou bylo vyrobeno 1 767 kusů (cena 1 616 liber). Nástupcem se stal v roce 1954 Jaguar XK140 s podobnou karoserií a motorem XK 3.4 s výkonem 190 koní. Řadu uzavřel XK150 (1957–1961) s motory XK 3.4 (210 k) a XK 3.8 (220 k). Motory XK používal i legendární Jaguar E-Type.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas