Mercedes-Benz SL a SLC série 107: Čtvrtý v řadě

Roadstery Mercedes-Benz SL (R107) a kupé SLC (C107) se vyráběly v letech 1971 až 1989, takže po třídě G byly nejdéle vyráběná auta této značky.

Sportovní vozy třídy SL se v roce 1971 dočkaly svého čtvrtého pokračování. Prvním byl legendární šestiválcový "Gullwing" 300 SL, vyráběný v letech 1954–57 (roadster 1957–63). V letech 1955–63 se vyráběl čtyřválcový roadster 190 SL a třetím SL byla známá "pagoda" 230–280 SL z let 1963–1971. Jejich nástupce se představil v dubnu 1971 pod označením 350 SL. Číslo znamenalo objem 3,5litrového motoru V8 a písmena SL byla zkratkou z německého Sport Leicht (lehký sportovní).  


Řadu s továrním označením 107 tvořily dvoumístný roadster SL (R107) se stahovací nebo odnímatelnou pevnou střechou a rozvorem 2 490 mm a čtyřmístné kupé SLC (C107) s rozvorem 2 820 mm. Obě verze využívaly podvozkové díly modelu střední třídy Mercedes-Benz W114, motory V8 ze sérií W108, W109 a W111 a řadové šestiválce M 110. Postupně vznikly modely 350 SL/SLC, 380 SL/SLC, 450 SL/SLC, 280 SL/SLC, 500 SL/SLC, 300 SL, 420 SL, 450 SL a 500 SL.


350 SL (1971–1980)


Dvoumístný roadster 350 SL (foto) s rozvorem náprav 2 460 mm měl samonosnou ocelovou karoserii s vnějšími rozměry 4 390 x 1 790 x 1 300 mm (délka x šířka x výška). Standardně se dodával s plátěnou stahovací střechou, za příplatek se dala pořídit kovová odnímatelná střecha s velkým zadním oknem. Příď zdobila široká maska chladiče s velkou třícípou hvězdou, navazující na velké obdélníkové světlomety. Ty byly spojené s oranžovými směrovkami zasahujícími do boků. Úzké chromované nárazníky byly protažené až k podběhům kol a ve stejné výši byly umístěny boční lišty oddělující spodní rýhovanou část boků. Zádi dominovala velká obdélníková zadní světla, rovněž zasahující do boků. Jejich skla měla hluboké drážky, takže zůstávala účinná i při znečištění blátem.


Dvoumístný roadster 350 SL s rozvorem náprav 2 460 mm měl samonosnou ocelovou karoserii s vnějšími rozměry 4 390 x 1 790 x 1 300 mm.


K pohonu zadních kol byl zvolen vidlicový osmiválec Daimler-Benz M 116 s elektronickým nepřímým vstřikováním paliva Bosch D-Jetronic, tranzistorovým zapalováním Bosch a rozvodem OHC. Se zdvihovým objemem 3 499 cm3 (vrtání/zdvih: 92/65,8 mm) a stupněm komprese 9,5 dával maximální výkon 200 k (147 kW) při 5 800/min. Točivý moment motoru se přenášel na zadní kola přes jednokotoučovou suchou spojku s kapalinovým ovládáním a plně synchronizovanou čtyřstupňovou převodovku s řadicí pákou na podlaze. Na přání se dodávala pětistupňová manuální převodovka nebo čtyřstupňová automatická převodovka. Vůz s pohotovostní hmotností 1 600 kg dosahoval rychlost 212 km/h a z klidu na 100 km/h zrychlil za 9 s (s automatem za 10 s). Udávala se průměrná spotřeba 18,5 l benzinu Super. Export do Severní Ameriky začal v roce 1972 a tyto vozy měly označení 350 SL, i když měly 4,5litrový motor V8 a třírychlostní automat (na 450 SL se přejmenovaly v roce 1973).


Mercedes-Benz 350 SL (foto) měl plošinovou podlahu svařenou s karoserií a nezávislé zavěšení všech 14palcových kol. Přední kola měla příčné lichoběžníkové polonápravy a zadní suvná ramena se šikmými osami kývání. Pérování vozu obstarávaly vinuté pružiny s přídavnými gumovými bloky, teleskopickými tlumiči a příčnými zkrutnými stabilizátory. Na všech kolech byly kotoučové brzdy s posilovačem.


Série SL (R107) měla plošinovou podlahu svařenou s karoserií a nezávislé zavěšení všech kol. Přední kola měla příčné lichoběžníkové polonápravy a zadní suvná ramena se šikmými osami kývání. Pérování vozu obstarávaly vinuté pružiny.


350 SLC (1971–1980)  


Dvoudveřové kupé Mercedes-Benz 350 SLC (foto) s pevnou střechou typu hardtop (bez středových sloupků) mělo rozvor prodloužený na 2 820 mm a bylo dlouhé 4 750 mm. Proti roadsteru zůstala šířka stejná a výška narostla o 3 cm. Bylo to poprvé, kdy kupé bylo odvozeno od roadsteru a ne od sedanu, jak bylo u Mercedesu běžné. Kupé SLC nahrazovalo kupé 280/300 SE a při uvedení na trh v říjnu 1971 stálo 33 700 DM (roadster stál rovných 30 tisíc). Tvarově se kupé SLC lišilo od SL jen pevnou střechou hardtop s bočními okny za dveřmi rozdělenými na dvě části, z nichž zadní připomínala žaluzie. Bylo také o 50 kg těžší.  


Dvoudveřové kupé Mercedes-Benz 350 SLC s pevnou střechou typu hardtop mělo rozvor prodloužený na 2 820 mm a bylo dlouhé 4 750 mm.


450 SL/SLC (1973–1980)


V březnu 1973 byly představeny modely 450 SL a 450 SLC stejné konstrukce a vzhledu jako 350 SL/SLC, ale poháněné vidlicovým osmiválcem Daimler-Benz M 117 s elektronickým vstřikováním paliva Bosch D-Jetronic (od listopadu 1975 bylo nahrazeno mechanickým vstřikováním Bosch K-Jetronic). Tyto motory s objemem 4 520 cm3 (vrtání/zdvih: 92/85 mm) a stupněm komprese 8,8 dávaly maximální výkon 225 k (165 kW) při 5 000 otáčkách. Zvýšení výkonu stačilo pokrýt nárůst hmotnosti o 40 kg a rychlost stoupla na 218 km/h. Hlavním přínosem bylo podstatné zvýšení točivého momentu (potvrzení hesla "objem ničím nenahradíš").  


280 SL/SLC (1974–1985)


Jako odezva na světovou palivovou krizi začal Mercedes nabízet od srpna 1974 modely SL a SLC s řadovými šestiválci M110 s objemem válců 2 746 cm3 (vrtání/zdvih: 86/78,8 mm) z typu 280 SE. Menší motory přinesly snížení hmotnosti (1 560 kg u 280 SL a 1 610 kg u 280 SLC) a spotřeby benzinu (15,5 l/100 km). Od roku 1976 bylo elektronické vstřikování paliva D-Jetronic nahrazeno mechanickým K-Jetronic. Výkon 185 k (136 kW) postačoval k překročení hranice 200 km/h. Cena 280 SL začínala na 32 500 DM, 280 SLC byl o 5 tisíc dražší.


450 SLC 5.0 (1977–1980)


Dalším členem rozvětvené řady 107 se stalo v září 1977 kupé Mercedes-Benz 450 SLC 5.0 s motorem V8 převrtaným na objem 5 025 cm3 (vrtání/zdvih: 97/85 mm). Snížení hmotnosti na 1 570 kg se dosáhlo použitím hliníkového plechu na kapotu motoru a víko kufru a slitiny hliníku na ráfky kol. S výkonem 240 k (177 kW) si 450 SLC 5.0 trouflo na rychlost 225 km/h, takže účel splňoval pryžový spoiler přilepený na víko kufru (foto) a malý spoiler pod předním nárazníkem. Nepříjemným překvapením pro případné zájemce bylo drastické zvýšení ceny na 63 tisíc marek. 450 SLC 5.0 byl homologován pro mistrovství světa v rallye 1978.


Dalším členem rozvětvené řady 107 se stalo v září 1977 kupé Mercedes-Benz 450 SLC 5.0 s motorem V8 převrtaným na objem 5 025 cm3.


380 SL a 500 SL (1980–1985)


K výrazné změně nabídky modelů došlo v březnu 1980. Místo typů 350, 450 a 450 SLC 5.0 nastoupily modely 380 SL/SLC a 500 SL/SLC se zdvihovými objemy 3 818 resp. 4 973 cm3 a výkony 218 k (160 kW) resp. 240 k (177 kW). Šestiválcové 280 SL/SLC zůstaly v nabídce. Současně byla třírychlostní automatická převodovka nahrazena čtyřrychlostní. S příchodem kupé 380 a 500 SEC (série W126) v roce 1981 byla ukončena výroba kupé 280, 380 a 500 SLC. Za deset let bylo těchto elegantních kupé vyrobeno necelých 63 tisíc. Mezi sběrateli jsou dnes nejvyhledávanější typy 450 SLC 5.0 a 500 SLC.


300, 420 a 500 SL (1985–1989)


Od září 1985 byl roadster 280 SL nahrazen typem 300 SL s novým řadovým šestiválcem M103 s objemem 2 962 cm3 a výkonem 188 koní (s katalyzátorem 180 k). Model 380 SL byl současně nahrazen typem 420 SL s motorem V8 M116 E42 (4 196 cm3, 218 k). Typ   500 SL se nabízel dál, jeho motor měl ale o 5 koní vyšší výkon (245 k). Pro trh v USA, Austrálii a Japonsku se vyráběl roadster 560 SL, jehož V8 5.6 dával s katalyzátorem 230 koní.


Současně se změnou modelové řady 107 v roce 1985 došlo k přechodu na 15palcová kola a vstřikování paliva zajišťoval systém Bosch KE-Jetronic s modernějším managementem motoru řídicím mimo jiné otáčky volnoběhu a směšování paliva se vzduchem. Osmnáctiletou historii série 107 ukončil 4. srpna 1989 rudě nalakovaný roadster 500 SL, který je v současnosti umístěn v muzeu značky Mercedes-Benz ve Stuttgartu.


Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas