Maybach SW (1935–1941): Ikona luxusu

Německá automobilka Maybach vyráběla od roku 1935 ve Friedrichshafenu podvozky luxusních vozů typu SW s pohonem zadních kol řadovými šestiválci s objemem od 3,4 do 4,2 litru. 

Společnost Luftfahrzeug-Motorenbau GmbH založili v březnu 1909 Wilhelm Maybach (1846–1929) a hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838–1911). V roce 1912 byl tento podnik vyrábějící motory pro vzducholodě Zeppelin (např. řadový šestiválec s objemem 22,8 litru) přemístěn do Friedrichshafenu na břehu Bodamského jezera. Pod vedením nejstaršího Maybachova syna Karla byla firma v roce 1918 přejmenována na Maybach-Motorenbau GmbH a na základě Versailleské smlouvy zakazující Německu výrobu vzducholodí a letadel začala vyrábět lodní motory, motory pro lokomotivy a také luxusní automobily.


Automobily Maybach si od začátku získaly pověst jedněch z nejlepších německých vozů, směle soupeřících s luxusními Mercedesy. Prvním prodejním automobilem Maybach byl typ W 3 s objemem válců 5,7 litru a výkonem 70 koní, debutující v roce 1921 na berlínském autosalonu. Karl Maybach prosadil ideu, že každý Maybach bude postaven na nejvyšší možné technické úrovni a bude navržen jako unikát se zakázkovou karoserií vyrobenou podle přání zákazníka.


Následoval model W 5 (1926–1929), poháněný sedmilitrovým šestiválcem s výkonem 120 koní. Přelomovými modely byly vozy Maybach Zeppelin DS 7 a DS 8, dodávané od roku 1931 a poháněné motory V12. DS 7 (Doppel-Sechs-7-Liter) měl pod kapotou sedmilitrový dvojitý šestiválec s výkonem 150 k a DS 8 dvojitý šestiválec s objemem 8 litrů a výkonem 200 k. Karosérie dodávaly firmy Spohn a Erdmann & Rossi. Vozy se prodávaly s cenou kolem 33 tisíc říšských marek (pro srovnání: Bugatti Royale Type 41 stál přes 100 tisíc říšských marek).


SW neboli Schwingachsenwagen


V roce 1935 přišel Maybach s novou řadou luxusních vozů označených zkratkou SW z německého Schwingachsenwagen, což česky znamená vůz s výkyvnými polonápravami. Nové modely měly ocelový rám z uzavřených profilů a s výztuhami ve tvaru písmene X. Přední kola měla nezávislé zavěšení s dvojitými příčnými závěsy a byla odpérována dvěma vinutými pružinami a jedním příčným listovým pérem. Vzadu měl Maybach SW kyvadlovou nápravu rovněž odpruženou dvojicí vinutých pružin a příčným listovým pérem. Na všech kolech byly mechanicky ovládané bubnové brzdy s podtlakovým posilovačem Bosch-Dewandre.


Vpředu umístěný řadový šestiválec s rozvodem OHC poháněl zadní kola přes čtyřstupňovou manuální převodovku. Podvozky se postupně dodávaly s motory objemu 3,5 litru (SW 35), 3,8 litru (SW 38) a 4,2 litru (SW 42).    
Maybach SW 35


První vůz řady SW se představil v roce 1935 na berlínské výstavě automobilů IAMA. Jeho řadový šestiválec měl zdvihový objem 3 435 cm3 (vrtání/zdvih: 90/90 mm) a výkon 140 k (103 kW), dosahovaný při 4 500 min-1. Motor měl kompresní poměr 7,1:1 a dva dvojité horizontální karburátory Solex 35 MMOVS. Podvozky Maybach SW 35 se dodávaly s rozvory  3 080, 3 380 a 3 480 mm a karoserie na ně vyráběla převážně karosárna Hermann Spohn z Ravensburgu. Čtyřdveřové modely (foto) byly dlouhé 4 500 až 4 900 mm, široké 1 850 mm a vysoké 1 650 mm. Samotný podvozek vážil 1 200 kg, celý vůz podle typu karoserie 1 900 až 2 100 kg. Sedany dosahovaly rychlost 140 km/h a v průměru spotřebovaly 17 litrů benzinu na 100 km. Za jeden rok výroby vzniklo jen kolem 50 exemplářů. Podvozek stál 13 200 říšských marek (RM), hotový vůz s karoserií 18 000 až 23 500 RM.


První vůz řady SW se představil v roce 1935 jako Maybach SW 35. Jeho řadový šestiválec měl objem 3 435 cm3 a výkon 140 koní.


Za zmínku stojí aerodynamické kupé Maybach SW 35 Stromlinien (foto) s oválnou maskou chladiče a světlomety umístěnými v předních blatnících. Aerodynamice vozu pomáhala zakrytá zadní kola a splývající záď s malým křidélkem uprostřed. Vůz dosahoval na nově vybudovaných německých dálnicích rychlost až 160 km/h.


Unikátní aerodynamické kupé Maybach SW 35 Stromlinien mělo oválnou masku chladiče a kruhové světlomety zabudované do předních blatníků.


Maybach SW 38


V letech 1936–1939 se Maybach SW dodával s šestiválcovým motorem HL38, jehož objem byl zvýšen na 3 790 cm3 (vrtání/zdvih: 90/100 mm). Maximální výkon zůstal stejný (140 k), ale dosahovaný už při 4 000 min-1. Díky snížené kompresi (6,2:1) si poradil i s méně kvalitním benzinem. Motor poháněl zadní kola přes čtyřstupňovou manuální převodovku DSG, ovládanou předvoličem ve středu volantu a pákou na podlaze. Toto uspořádání umožňovalo volit 8 dopředních rychlostí a 4 zpáteční.


Podvozky se dodávaly s rozvory 3 380 mm nebo 3 680 mm a hotové vozy byly dlouhé 4 600 až 5 090 mm. Velkou oblibu si získaly dvoudveřové nebo čtyřdveřové Sport-Cabriolety SW 38 s karoseriemi Spohn. Na kratším podvozku dodával Spohn i dvoumístný Maybach W 38 Special-Roadster (foto), který se stal ekvivalentem konkurenčního Mercedesu 540 K.


Dvoumístný Maybach W 38 Special-Roadster z roku 1937 měl nádhernou karoserii Spohn s plátěnou střechou schovanou pod krytem.


Maybach SW 42


Dalšího zvýšení objemu šestiválcového motoru se Maybach SW dočkal v roce 1939. Motor s objemem 4196 cm3 (vrtání/zdvih: 90/110 mm) dával opět 140 koní, měl ale lepší průběh točivého momentu. Míra luxusu a komfortu dosáhla vrcholu, některé vozy měly dokonce elektricky ovládaná okna a sedadla. Maybach SW 42 (foto) s rozvorem náprav 3 680 mm byl dlouhý přes 5 metrů a náhradní kolo zasazené do levého předního blatníku mělo plechový kryt.


Sedmimístný Maybach SW 42 s pohotovostní hmotností 2 250 kg. Dvě zadní sedadla byla sklápěcí.


Sedmimístný Maybach SW 42 (dvě zadní sedadla byla sklápěcí) s pohotovostní hmotností 2 250 kg se vyráběl v letech 1939 až 1941. Celkem vzniklo v letech 1935 až 1941 přibližně 850 modelů Maybach SW s různými druhy karoserií, z toho nejvíce typu SW 38 (cca 520 kusů). Dnes se odhaduje počet zachovaných kusů na 150, přičemž některé z nich dosáhly na aukcích prodejní ceny kolem 1 milionu amerických dolarů. Vozy s typickým znakem s dvěma M (Maybach-Motorenbau) na chladiči zůstávají dál ikonou luxusu, v současné době jako luxusní verze vozů Mercedes-Benz.


Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas