Monstrózní Škoda VOS (1950-1952) vozila Gottwalda, Zápotockého, maršála Rokossovského i čínského “Velkého kormidelníka” Mao Ce-tunga. Vládní řidiči si s ní užili svoje, seděli totiž naraženi na obrovský volant a manévrování nebyla hračka ani pro svalovce. V horkém létě představovala jízda očistec, na zástavbu klimatizace totiž nakonec nedošlo.
Prezident Masaryk jezdil běžnými automobily bez speciální ochrany, dvanáctiválcem Tatra 80 dokonce se staženou střechou. Po atentátu na jugoslávského krále Alexandra v Marseille (1934) bylo rozhodnuto o výrobě prvního pancéřovaného vládního speciálu. Elegantní kabriolet Praga Golden pro prezidenta Beneše navrhla a vyrobila pražská karosárna Autoarma, stejný prý dostal i rumunský král Carol. Vůz se však nedochoval, takže informace o něm musíme brát s určitou rezervou. Po válce jej Beneš střídal se standardními limuzínami daimler, které od něj převzal Klement Gottwald.
Jenže vládci „nejspravedlivějšího společenského řádu“ se obávali o svůj život, byť to nechtěli přiznat. Pod dohledem generála policie Josefa Pavla se od roku 1949 začala rodit nová Škoda VOS – vládní osobní (podle jiných interpretací obrněný) speciál. Tatra i Praga od něj rychle daly ruce pryč, konstruktéři nechtěli riskovat vlastní život za sebemenší nezaviněný problém. Do hledáčku se dostal Oldřich Meduna, zkušený konstruktér tanků a nákladních vozidel včetně legendární „Barčy“ Škoda 706 R. Dostal úkol a 20 000 korun plus dalších osmdesát tisíc pro spolupracovníky. Robustní šestiválec Praga s litinovým blokem (5,2 l / 88,3 kW při 3200 ot./min), pro usnadnění údržby vysouvatelný na kolejničkách, spřáhli s převodovkou vybavenou synchronizací III. a IV. stupně. V Mladé Boleslavi vyrobili masivní žebřinový rám s přední dělenou a zadní tuhou nápravou, kompletace probíhala v opravně v Kosmonosích. Více podrobností se dozvíte v níže zobrazené knize, prodávané za 199 Kč.
http://www.grada.cz/katalog/seznam/utajene-projekty-skoda_5107/
Zbytky válečných zásob pancíře testovali v Milovicích. Přiložili k němu svazek granátů, odpálili a polovinu pětimilimetrové desky nenašli ani po důkladném pročesání okolní pláně. Poldi Kladno proto vyrobila nový pancíř s příměsí kobaltu, Meduna jej pro jistotu zdvojil a do mezery vložil drátěné pletivo. To mělo změnit dráhu střelit a usnadnit její likvidaci. Po třech zásazích z pušky do jednoho místa se ale poldovácká ocel jen vyleštila. Okenní skla v tloušťce 52 mm slepili fóliemi a americkým lepidlem tak, že byly takřka čiré.
První prototyp připomínal spíš malý tank, měl se totiž pohybovat hlavně v krizových oblastech. Papaláši ale žádali něco pohodlnějšího, takže se začalo znovu a ve Vysokém Mýtě vyrobili karoserii podle Medunova návrhu. V souladu s dobovým popěvkem „Máme Prahu stověžatou a Martičku prdelatou“ ale soudružka Gottwaldová neprošla dveřmi, a tak se rozvor prodloužil o 100 mm.
Další problém: žena generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského byla těhotná, proto došlo na změkčení listových per. U Sodomky, v tehdejší Karose, dostali čalouníci za úkol doplnit pérovou vložku v sedadlech vrstvou filcu, peří (!) a potáhnout kůží. Takové nároky nebyly ani na tamtéž karosovaný rolls-royce pro britskou královskou rodinu! Extra jemné kožešiny jako přehoz přes kolena do mrazů přišly na 30 000 korun do každého vozu (Gottwald měl k dispozici tři). Velké potíže byly z extrémně přetíženými pneumatikami, na zakázku vyrobenými v pražském Mitasu. Jedna z asi 600 kusů praskla a sovětský maršál Konstantin Rokossovskij, ve vzpurném Polsku dosazený do vlády jako ministr obrany, se ve „vosce“ převrátil do příkopu.
Tuzemské brzdové obložení nevydrželo, proto dováželi holandské, a i tak povolilo ministertvo vnitra největší rychlost 80 km/h. Těžko ovladatelné „vosky“ patřily k nočním můrám řidičů našich i cizích stranických funkcionářů, darovali jsme je italským, polským, čínským a jiným soudruhům. Vytlačily je sovětské ZISy a ZILy, jeden z mála dochovaných kusů nám k „testu“ zapůjčila galerie Prague Classic Car Centre. Další z VOSek najdete například v expozici škodováckého muzea v Mladé Boleslavi.
V galerii najdete desítky profesionálních fotografií Václava Nováka:
už dlhšiu dobu som si nevyhľadával stránky o škode VOS. No pri prezeraní stránok o iných škodovkách ma znova napadla.Parááádny článok.Dozvedel som sa viac než niekde inde.Najviac ma “dojali” tie fotky!!! tie su skvele detailne.Len som sa chcel opýtať či neviete o majiteľoch týchto vzácnych modelov na Slovensku??! Rád by som ju videl na vlastné oči a možno sa na nej aj povozil… A čo tá kniha koľko tam o Voske píšu???
Inak uplne dobrryy článok
Dobrý den, děkujeme za přízeň! Kniha o osudech konstruktéra Meduny se věnuje VOSce jednou kapitolou, ale velmi zajímavý a čtivý je i zbytek. Vozidlo nám bylo zapůjčeno Prague Classic Car Centre (najdete na webu), informace o majiteli slovenského automobilu v pancéřované verzi by Vám mohli poradit tam či v podnikovém muzeu Škoda Auto nebo v Národním technickém muzeu v Praze (oddělení dopravy, vedoucí p. Petr Kožíšek). Přejeme hodně zdaru!
Som rád že ste sa vyjadrili k mojim otázkam.Počul som o jednom majitelovi v blízkosti mesta, v ktorom bývam.(Trnavy)Myslím, že by ma nadchol i nepancierovaný voz…myslím že na výbave a vzhlade nie su velke rozdiely.Skusim tam napisat,len aby ma nepovazovali za nejakeho fanatika.
dakujem
Až na ty politicky motivované žvásty článek ujde… Takové debility jsou zřejmě vyžadovány i dnes. Koho chléb konzumuješ toho píseň zpívej?
dobry den jeden tento vuz staval roky na parkovisti ve zdimericke ulici na jiznim meste v praze je to jiz davno asi r 1979.bylo to takove ohromne hodne zasle auto na skoro vypustenych velkych kolach ktere byly zboku natrene na bilo jako kluci jsme po nem lezly a divily se ze se plechy ani nepromackly take jsme nechapaly co to ma za divna skla ktera pri tukani vubec neznela a slo videt ze jsou par centimetru tlusta jinak auto bylo celkem kompletni a ani nebylo zrezle nemelo oznaceni a tak si vsichni myslely ze je to nejaka amerika pak nekdo auto premistil do sousednich katerinek na zahradu u domu pani volrabove kde bylo jeste nejaky rok pak se nekam vytratilo doufam ze je to jeden z tech krasavcu po renovaci
Chtěl bych požádat pána o kontakt na majitele auta v Trnavě,rád bych se sní spojil.Mám také tento vuz a rád bych si vyměníl kontakt.
Díky
hondatrx@seznam.cz
Jeden VOS (údajně po Čepičkovi) sloužil jako vozidlo dobrovolných hasičů v Nemojově u Dvora Králové nad Labem. Nevím, odkud se vzalo, ani kde skončilo, ale řídil ho pan Wolf, který tam dodnes žije. Prý to jelo až 140km/h, ale pak to nešlo ubrzdit.
Jeden VOS “ťažký pancier” bol veľmi pekne zrenovovaný jedným zberateľom historických vozidiel v Malackách. Žiaľ neskôr bol predaný kamsi do Česka, neviem, či nie práve do podnikového múzea v M.B..
Jeden VOS je vystaven v novém muzeu v Olomouci, které se jmenuje Veteranarena a nachází se na ulici Sladovní. Mají v něm i figuru Klementa Gottwalda, která je i na fotkách na tomto webu, tak netuším, jestli to náhodou není to stejné auto.