Chevrolet Biscayne (1958–60): První generace

Chevrolet Biscayne (1958–60): První generace

Velké sedany Biscayne, levnější verze modelů Bel Air a Impala, vyráběl Chevrolet ve čtyřech generacích od roku 1958. Poháněly je řadové šestiválce a motory V8.

Velké (full-size) modely Chevrolet Biscayne vyráběné od roku 1958 dostaly jméno podle konceptu, postaveného v roce 1955 pro putovní výstavu Motorama. Zajímavou čtyřdveřovou studii (foto) se střechou bez středových sloupků (hardtop) poháněl nový vidlicový osmiválec Chevrolet 265 s objemem válců 4,35 litru. Futuristický design tohoto konceptu ovlivnil budoucí modely koncernu General Motors, například Chevrolety Corvette a Corvair, Buick Riviera nebo Cadillac Eldorado, ale s řadou sériových modelů Biscayne měl pramálo společného. Název si koncept půjčil od zálivu Biscayne na pobřeží Atlantiku poblíž města Miami na Floridě. Jména pobřežních měst nebo pláží ostatně Chevrolet občas rád používal u svých modelů (např. Bel Air nebo Malibu).


Chevrolet Biscayne dostal jméno podle konceptu, postaveného v roce 1955 pro putovní výstavu Motorama.


Koncept Chevrolet Biscayne putoval spolu s dalšími vozy snů General Motors od města k městu. Na výstavě v Chicagu si mladý chlapec Joe Bortz tento „dream car“ zapamatoval a ke svému překvapení jej po mnoha letech našel na skládce poblíž Detroitu v zuboženém stavu. Pustil se do náročné obnovy a s výsledkem se pochlubil v roce 2008 na soutěži elegance v Pebble Beach, konané při příležitosti stého výročí vzniku koncernu GM.


Nejlevnější velké Chevrolety


Biscayne byl nejlevnějším full-size modelem Chevroletu. Vyráběl se v Texasu (Arlington) a v Kalifornii (South Gate) a pro kanadský trh v Oshawě (Ontario). Modely ročníku 1958 se montovaly také v Austrálii (Woodville). Nízké ceny bylo dosaženo vynecháním většiny postradatelných ozdob na karoserii i v interiéru (např. elektrické ovládání oken). O něco dražší byl Chevrolet Bel Air a nejdražší Chevrolet Impala. Modely Biscayne byly cíleny především na malé podniky a živnostníky, ale pořizovali si je i lidé, kteří hledali levný způsob přepravy, bez zbytečných kudrlinek, ale s dostatkem pohodlí, prostoru a výkonu, jaký poskytovaly velké automobily.


Většina modelů Biscayne se prodávala s řadovými šestiválcovými motory a třístupňovými manuálními převodovkami. V nabídce ale nechyběly ani „big-block“ motory V8, čtyřstupňové manuály a dvoustupňový automat Powerglide. Biscayne se v největším počtu vyráběl v podobě čtyřdveřového sedanu, oblíbené bylo také dvoudveřové provedení. Velká kombi, považovaná cenou za ekvivalent vozů Biscayne, se dodávala pod názvem Chevrolet Brookwood. Ještě levnější než Biscayne byl v modelovém roce 1958 Chevrolet Delray s rozvorem 3 060 mm, pojmenovaný podle pláže na Floridě.


Biscayne 1958


Sedany Chevrolet Biscayne ročníku 1958 se nabízely ve dvoudveřovém (foto) a čtyřdveřovém provedení s rozvorem náprav 2 984 mm a vnějšími rozměry 5 311 x 1 874 x 1 450 mm. Šlo tedy o opravdu velké vozy s panoramatickým předním a zadním oknem, čtyřmi hlavními světlomety a dvěma koncovými svítilnami na každé straně (Impaly měly tři). Proti dražšímu modelu Bel Air postrádaly drobné ozdoby karoserie, jako „V“ lištu na přídi nebo křidélka nad předními světly. Lišty na bocích byly skromnější, prahové dokonce chyběly úplně, stejně jako ozdoby před zadními koly. Také kryty kol byly jednodušší. Spartánský interiér měl levnější vinylové potahy sedadel, dvouramenný volant s tlačítkem houkačky uprostřed a gumové koberečky na podlaze.


Dvoudveřový Chevrolet Biscayne z roku 1958 měl rozvor náprav 2 984 mm a vnější rozměry 5 311 x 1 874 x 1 450 mm.


Základním motorem byl řadový šestiválec Blue Flame s objemem 3 859 cm3, který dával s dvojitým karburátorem Rochester výkon 147 k (108 kW), dosahovaný při 4 200 otáčkách. Točivý moment měl vrchol 292 Nm při 2 400 otáčkách. Vůz s pohotovostní hmotností 1 640 kg s ním dosahoval maximální rychlost 170 km/h. Za příplatek se daly pořídit motory V8 s objemem 4,6 a 5,7 litru. Ty nabízely výkony 170 resp. 185 koní.


Biscayne 1959


Pro modelový rok 1959 byl Biscayne (foto) přepracován s rozvorem prodlouženým na 3 023 mm, takže délka vozu narostla na 5 357 mm. Šířka vozu přesáhla o 2,9 cm dva metry. Design karoserie byl úplně nový. Světlomety se posunuly níž, vedle mřížky chladiče se sedmi výraznými „špunty“ a nad nimi se objevily dva typické vodorovné otvory. Ještě extravagantnější byla záď s velkými vodorovně zalomenými křídly. Pod nimi byla umístěna koncová světla kapkovitého tvaru. Boky vozu zdobila jednoduchá lišta sahající od předních světel do poloviny délky vozu. Typické pro tento model bylo panoramatické přední okno zasahující částečně do střechy.


Extravagantní záď s velkými vodorovně zalomenými křídly. Pod nimi byla umístěna koncová světla kapkovitého tvaru.  


Změnil se také interiér. Na palubní desce se místo vodorovné stupnice rychloměru a oválných ukazatelů teploty motoru a stavu paliva objevilo pět kruhových ukazatelů s velkým rychloměrem uprostřed. Novinkou ročníku 1959 byl dvoudveřový Utility Sedan s odstraněnými zadními sedadly, plnící funkci dodávky.


Biscayne 1960


V posledním roce si první generace Biscayne zachovala proporce i pohonné jednotky ročníku 1959, přinesla však řadu úprav designu karoserie. Jednodušší příď (foto) měla oválnou masku chladiče, do které byla zakomponována čtveřice světlometů. Vodorovná zadní křídla už tolik nevystupovala do boků a kapkovitá zadní světla byla nahrazena čtyřmi kruhovými. Zákazníci si opět mohli vybírat jen mezi sedany se dvěma nebo čtyřmi dveřmi. Zájemcům o kombi byly nabízeny modely Brookwood, Parkwood, Kingswood a Nomad, které byly hodně podobné sedanům Biscayne.


Jednodušší příď měla oválnou masku chladiče, do které byla zakomponována čtveřice světlometů.


V roce 1960 se dostala do výroby ještě více „ošizená“ a proto levnější verze Biscayne, nazvaná Fleetmaster. Ušetřilo se na čalounění, chyběl například zapalovač cigaret, opěrky loktů ve dveřích a sluneční clona na straně spolujezdce. Místo chromu byla řada dílů lakována.


Sedanů Biscayne bylo v roce 1960 vyrobeno 287 700, což bylo ve srovnání s luxusnějšími modely Bel Air (381 500 kusů) a Impala (téměř půl milionu) méně. Přesto si svoje pozice uhájily a jejich výroba pokračovala v letech 1961 až 1964 druhou generací. Po ní následovala třetí generace (1965–70), kterou byla ukončena výroba Biscayne v USA. Čtvrtá generace (1971–1975) se vyráběla jen v kanadské Oshawě.


Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas