Triumph 1800/2000 Roadster: Vánoční krůta

Britská automobilka Standard Motor vyráběla v letech 1946 až 1949 sportovní vozy Triumph Roadster poháněné čtyřválci s objemem 1,8 litru. Od září 1948 se montoval silnější dvoulitrový motor.

Britská značka Triumph se proslavila především výrobou motocyklů. První automobil Triumph 10/20 vyjel z brány továrny v Coventry v roce 1923. Při masivním bombardování Coventry v roce 1940 byla továrna Triumph na Holbrook Lane v Coventry zničena. Zbytky továrních zařízení, a hlavně obchodní jméno Triumph, koupila v listopadu 1944 automobilka Standard Motor Company, založená v roce 1903 v Coventry. Výkonný ředitel Standardu, Sir John Black, přišel s nápadem vyrábět sportovní vozy podobné Jaguarům SS100, které před válkou používaly šestiválcové motory Standard. Když se druhá světová válka chýlila k vítěznému konci, byli designem nového vozu pověřeni Frank Callaby a Arthur Ballard. Za vývoj podvozku byl odpovědný Ray Turner.

Poválečný nedostatek oceli vedl k rozhodnutí, že karoserie nového sportovního vozu bude vyrobena z hliníku. Při výrobě panelů karoserie byly přitom využity lisovací nástroje používané za války k výrobě dvoumotorových letadel de Havilland DH.98 Mosquito. Tato letadla s převážně dřevěným rámem se totiž vyráběla v továrně automobilky Standard. Rám podvozku byl ručně svařován z ocelových trubek velkého průměru. Použitý motor byl verzí 1,5litrového čtyřválce Standard s rozvodem SV, který Harry Weslake předělal na ventilový rozvod OHV a který Standard vyráběl výhradně pro vozy SS100 (Jaguar). Provedení určené pro vozy Triumph se lišilo od verze Jaguar nižším kompresním poměrem (6,7:1 proti 7,6:1) a spádovým karburátorem Solex (Jaguar používal karburátory SU). K přenosu krouticího momentu motoru na zadní kola se používala čtyřstupňová převodovka se synchronizací horních tří stupňů.

Pro začátek žádná sláva

Trubkový rámový podvozek (foto) roadsteru Triumph 1800 (tovární značení 18TR) byl zkrácenou verzí podvozku sedanu Triumph 1800, později nazvaného Renown. Nezávisle zavěšená přední kola byla odpružena příčným listovým pérem a zadní tuhá náprava měla pérování podélnými půleliptickými vícelistovými laminovanými pružinami. Rozchod zadních kol byl zhruba o 10 cm širší než rozchod předních kol. Vůz měl hydraulické bubnové brzdy Girling Hydrastatic na všech kolech.

Triumph 1800 Roadster měl nezávisle zavěšená přední kola odpružená příčným listovým pérem. Zadní tuhá náprava měla pérování podélnými půleliptickými pružinami.

Otevřená dvoudveřová karoserie modelu Triumph 1800 Roadster (foto) byla odbornou veřejností přijata se smíšenými pocity. Pamětníci elegantního předválečného modelu Triumph Dolomite Roadster přirovnávali nový roadster k dobře vykrmené vánoční krůtě. Příď s velkými samostatnými světlomety a chladičem posunutým hluboko dozadu inspirovala vtipálky k přirovnání s kbelíkem na uhlí. Vůz s rozvorem náprav 2 540 mm a délkou 4 277 mm byl na tehdejší poměry dost široký (1 626 mm), aby se na lavicové sedadlo vešly tři osoby. Řadicí páka musela být proto umístěna na sloupku řízení.

Při nepřízni počasí chránila posádku malá plátěná stahovací střecha.

Šířka vozu si také vynutila tři stěrače předního okna. Další dvě osoby se mohly usadit na malých sedátkách (foto) přístupným po otevření zadního víka (dickey seat). Podobné řešení pro jednu osobu mělo naše Aero 500/662/1000. Zde měli navíc cestující na zadních sedadlech k dispozici vlastní sklopné okno. Nastupování a vystupování nebylo jednoduché, jako stupátko posloužil zadní nárazník. 

Za dvěma nouzovými zadními sedátky bylo umístěno náhradní kolo.

Jak již bylo řečeno, k pohonu zadních kol byl zvolen řadový zážehový čtyřválec s rozvodem OHV a objemem válců 1 776 cm3, který dával maximální výkon 63 k (46 kW) při 4 500 otáčkách. Rychlost 121 km/h, naměřená při testech časopisu Autocar, byla posouzena jako „uspokojivá, ale ne překvapivě vysoká.“ Také akcelerace 0–100 km/h, trvající přes 35 s, byla podprůměrná.

Se silnějším motorem

V září 1948 byl představen Triumph 2000 Roadster (TRA) modelového ročníku 1949. Hlavní změnou byl čtyřválcový motor s objemem 2 088 cm3 z nového modelu Standard Vanguard a plně synchronizovaná třístupňová manuální převodovka. Testy prokázaly nepatrné zvýšení rychlosti (124 km/h), ale zrychlení na stovku za 29 s bylo výrazně lepší.

Průměrné výkony a vysoká cena způsobily, že v letech 1946 až 1949 bylo převážně ručně vyrobeno a prodáno jen 4 500 roadsterů Triumph 1800/2000 (slabších 2 500 a silnějších 2 000). Nástupcem se měl stát modernější roadster Triumph 20 TS, vyrobený v roce 1952 v jediném prototypu a vystavený na londýnském autosalonu. Dalším vývojem z něj vznikl Triumph TR2 a prototypu 20TS bylo zpětně přiřazeno označení TR1. Vznikla tak nová řada sportovních vozů označená zkratkou TR (Triumph Roadster).

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas