Mercury Cougar (1967–1970): S pumou ve znaku

První generace „pony car“ Mercury Cougar vycházela z Fordu Mustang 1967. Kupé hardtop doplnil v roce 1969 kabriolet. Cougar používal výhradně motory V8.

Značku Mercury, patřící do koncernu Ford, založil v roce 1938 Edsel Ford (1893–1943), jediný potomek Henryho Forda, zakladatele společnosti Ford Motor Company. Vozy Mercury se cenou, velikostí a výbavou řadily mezi levnější Fordy a dražší Lincolny. Když Ford přišel v roce 1964 s revolučním modelem Mustang, nebyl ve výrobním programu Mercury žádný sportovní model, kromě velkého kupé a kabrioletu Cyclone (1964–72), patřícího do kategorie „muscle car“. V roce 1967 dala automobilka Mercury na trh sportovní dvoudveřové kupé Cougar (česky puma), vycházející z první generace Fordu Mustang modelového ročníku 1967.

Mercury Cougar se stal luxusnější alternativou k sesterskému modelu Mustang a díky prodlouženému rozvoru náprav byl o něco větší. Cougar se prodával v osmi generacích v letech 1967 až 1997 a 1999 až 2002 a počtem necelé tři miliony vyrobených vozů se stal nejprodávanějším vozem značky Mercury. Největší oblibu si získala první generace, vyráběná v letech 1967 až 1970 v podobě dvoudveřového kupé se střechou hardtop (bez středových sloupků) a od roku 1969 také ve verzi kabriolet (Convertible). Cougar první generace se montoval v továrně v Dearbornu (Michigan), která byla součástí Fordova komplexu River Rouge.

1967

Mercury Cougar modelového ročníku 1967 (foto) se začal prodávat začátkem října 1966 a v nabídce sportovních vozů koncernu Ford se řadil mezi Ford Mustang a Ford Thunderbird. První Cougary se dodávaly v jediné karoserii (dvoudveřový hardtop) a ve dvou verzích (základní a luxusnější XR-7). Proti Mustangu 1967 měl Cougar o 7,5 cm delší rozvor (2 819 mm) a vnější rozměry 4 834 x 1 808 x 1 316 mm (délka x šířka x výška). Celou šířku přídě zabírala maska chladiče, uprostřed rozdělená pokračováním prolisu na kapotě. Pod svislým mřížováním masky (připomínala mřížku elektrického holicího strojku) byly schované dvojice světlometů. Kryty světlometů se vyklápěly nahoru pomocí vakuového systému. Vzadu byly podobné mřížky rozdělené tabulku poznávací značky a skrývající zadní světla (směrovky se zapínaly postupně).

Mercury Cougar modelového ročníku 1967 se nabízel v jediné karoserii (dvoudveřový hardtop) a ve dvou verzích výbavy (základní a luxusnější XR-7).

Základním motorem byl vidlicový osmiválec Ford 289 s objemem válců 4 727 cm3, který dával s dvojnásobným (two-barrel) karburátorem Autolite maximální výkon 200 k (147 kW) podle normy SAE a točivý moment 372 Nm. Vůz s hmotností 1 415 kg s ním dokázal uhánět rychlostí 190 km/h. Náročnější zákazníci si mohli u základní verze i verze XR-7 dokoupit výkonnostní balíček GT obsahující motor Ford V8 390 série FE s objemem 6 384 cm3. Ten dával s čtyřnásobným (four-barrel) karburátorem výkon 324 k (238 kW) a krouticí moment 579 Nm. Přestože vůz s tímto motorem přibral na váze (1 537 kg), dosahoval rychlost 214 km/h. Balíček GT dále zahrnoval vylepšené zavěšení kol, výkonnější brzdy, kvalitnější pneumatiky a vylepšený výfukový systém. U převodovek bylo možné volit mezi třírychlostním manuálem a automatem Merc-O-Matic.

Z pohledu Američanů měl Cougar evropštější vzhled než Mustang. Cougar XR-7 měl přístrojovou desku potaženou imitací dřeva, černé přístroje a čalounění v kombinaci kůže a vinylu. Mercury Cougar měl hned v prvním roce prodeje velký úspěch a stal se jedním z nejprodávanějších modelů divize Lincoln-Mercury (prodalo se jich přes 150 tisíc). V anketě časopisu Motor Trend se Cougar stal americkým Autem roku 1967.

1968

V modelovém roce 1968 se na vzhledu a vybavení Cougaru změnilo jen málo. Na předních blatnících se objevila poziční světla nařízená federálními úřady a přední sedadla byla vybavena bezpečnostními pásy. Pod kapotou bylo nového mnohem víc. Základním motorem se stal 4,9litrový V8, který dával s dvojnásobným karburátorem 213 k (157 kW) a s čtyřnásobným karburátorem 234 k (172 kW). Na vrcholu nabídky motorů se ocitly dva sedmilitrové motory 428 V8 (340 k/250 kW) a 427 V8 (395 k/291 kW).

Komfort Cougaru ročníku 1968 zvyšovalo na přání dodávané elektricky ovládané střešní okno a vyklápění sloupku řízení při otevření dveří řidiče, převodovce v pozici Parkování a vypnutém zapalování (systém Tilt-Away usnadňující řidiči nastupování a vystupování). Mercury uvedlo v roce 1968 omezené série vylepšených Cougarů XR7-G (foto) a GT-E. Série 619 vyrobených Cougarů XR7-G (G podle závodního jezdce Dana Gurneye, účastníka závodů formule 1) měla například větrací otvory na kapotě, mlhovky Lucas, vinylovou střechu a střešní okno. Z motorů byly na výběr vidlicové osmiválce 302, 390 a 428.

S Cougarem XR-7G pózuje osobně americký závodník Dan Gurney. XR-7G mělo větrací otvory na kapotě, mlhovky Lucas, vinylovou střechu a střešní okno.

Limitovaná edice 394 kusů kupé Mercury Cougar GT-E byla k dispozici ve standardním i XR-7 provedení s motory 427 V8. Od dubna 1968 se začaly dodávat Cougary s motorem 428 V8 Cobra Jet Ram Air (416 k/306 kW). GT-E se odlišovalo větracími otvory na kapotě, vodorovnou lištou na masce chladiče a standardně dodávanými předními kotoučovými brzdami s posilovačem.

1969

Teprve ve třetím roce výroby Cougarů se zákazníci dočkali kabrioletu (foto), nabízeném v standardním provedení i ve verzi XR-7. Pozměněná maska chladiče měla nyní vodorovné mřížování, procházející rovněž středovou dělicí částí. Zadní světla už nebyla rozdělena poznávací značkou a zůstala u svislého mřížování. Konvexní prohnutí se změnilo na konkávní. Boky Cougaru zdobily více vyboulené zadní blatníky a nevýrazný prolis procházející šikmo od přídě až k zadním kolům. Cougary 1969 neměly větrací okénka ve dveřích.

Teprve ve třetím roce výroby cougarů se zákazníci dočkali kabrioletu, nabízeného v standardním provedení i ve verzi XR-7.

Výkonné verze GT, XR-7G a GT-E už nebyly v roce 1969 nabízeny a novým standardním motorem se stal Ford 351 V8 Windsor s objemem 5 766 cm3 a výkonem 294 k (216 kW). Motory 390 a 428 V8 zůstaly v nabídce a novinkou byl balíček Eliminator s černou mřížkou chladiče, bočními pruhy, předním a zadním spoilerem a úpravami interiéru.

1970

Do posledního modelového roku 1970 vstoupil Mercury Cougar první generace s několika drobnými změnami. Nová přední maska (foto) byla nyní rozdělena „nosem“ prodloužené kapoty a vrátila se ke svislému mřížování. Přední nárazník byl uprostřed prohnutý dopředu. Uvnitř měl Cougar zamykání volantu na sloupku řízení a standardně klubovková sedadla z verze Eliminator 1969.

Nová přední maska Cougaru 1970 byla nyní rozdělena „nosem“ prodloužené kapoty a vrátila se ke svislému mřížování.

Pod kapotou se poprvé objevil osmiválec 351 V8 Cleveland s výkonem 304 k (224 kW). Zatímco motor 390 FE byl vyřazen, verze Boss 302 a 428CJ pokračovaly dál. Eliminator dostal nové pruhy na bocích a na kapotě. Standardním motorem se stal 351 V8 Cleveland four-barrel.

Celkem bylo za čtyři roky vyrobeno přes 437 tisíc vozů Mercury Cougar první generace. Jejich roční produkce ale postupně klesala. Zatímco v prvním modelovém roce se prodalo přes 153 tisíc vozů, v roce 1970 to bylo jen 72 343 kusů. Následující druhá generace, vyráběná v letech 1971 až 1973 už nebyla tak úspěšná, roční produkce se pohybovala kolem 60 tisíc kusů.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas