Pontiac Bonneville (1958–1964): První tři generace

Velké modely Bonneville vyráběl Pontiac v desíti generacích mezi lety 1958 a 2005. Prvních pět generací poháněly výhradně motory V8.

Název modelu Bonneville byl převzat od solných plání Bonneville Salt Flats v Utahu, kde se pořádaly automobilové závody a pokusy o překonání světového rychlostního rekordu na zemi. Tyto pláně dostaly jméno podle důstojníka americké armády Benjamina Bonneville, který žil v letech 1796 až 1878. Automobilka Pontiac, divize koncernu General Motors (GM), použila poprvé název Bonneville v roce 1954 pro dvojici konceptů Bonneville Special (foto). Tyto koncepty s „bublinovou“ střechou a křídlovými dveřmi se poprvé objevily na putovní výstavě automobilů GM Motorama v New Yorku a Los Angeles.

Automobilka Pontiac použila název Bonneville poprvé v roce 1954 pro dvojici konceptů Bonneville Special.

U sériových produktů automobilky Pontiac byl název Bonneville použit poprvé v roce 1957 u špičkového provedení kabrioletu Star Chief Custom Bonneville (foto), jehož motor V8 měl vstřikování paliva. S cenou 5782 dolarů se tento vůz dostal na úroveň Cadillacu. Kabrioletů Star Chief Custom Bonneville bylo vyrobeno pouhých 630 kusů, takže dnes patří mezi sběrateli veteránů k nejvyhledávanějším vozům Pontiac. V následujícím roce se stal Bonneville samostatným modelem značky Pontiac a v desíti generacích se vyráběl až do roku 2005. Na první tři generace z let 1958 až 1964 se podívejme podrobněji.

U sériových produktů byl název Bonneville použit poprvé v roce 1957 u kabrioletu Star Chief Custom Bonneville, jehož motor V8 měl vstřikování paliva.

1. generace (1958)

V modelovém roce 1958 se Pontiac Bonneville vyráběl v podobě dvoudveřového kupé se střechou bez středových sloupků (hardtop) a kabrioletu, jemuž se dostalo cti být oficiálním zaváděcím vozem 42. ročníku závodu Indianapolis 500, konaném 30. května 1958. Pontiac Bonneville Sport Coupe (foto) byl pořádně velký (full-size) vůz s rozvorem náprav 3 099 mm, délkou 5 377 mm a šířkou 1 966 mm. Tak jako ostatní velké americké vozy z této doby měl panoramatické přední a zadní okno zasahující do boků, okázalé chromované ozdoby karoserie a dvojité světlomety. Dvojité lišty na bocích vytvořily na zadních blatnících barevně odlišenou plochu, na které byly umístěny čtyři hvězdy. Příď zdobil velký nápis BONNEVILLE a pod ním byla široká mřížka chladiče s oválnými pomocnými světly.  

Dvojité lišty na bocích vytvořily na zadních blatnících barevně odlišenou plochu, na které byly umístěny čtyři hvězdy.

Pontiac Bonneville, postavený na platformě B koncernu GM, se prodával s cenou kolem 3000 $ a byl tak výrazně levnější než model Star Chief ročníku 1957, ze kterého vycházel. Pohon zadních kol obstarával vidlicový osmiválec 370CID Tempest s objemem 6,1 litru, který dával se čtyřnásobným karburátorem maximální výkon 255 koní (188 kW). Ještě výkonnější (300 k) byla verze Tri-Power se třemi dvojitými karburátory, dostupná za příplatek 100 dolarů. Za motor se vstřikováním paliva byl požadován tak vysoký příplatek, že jich bylo prodáno jen pár kusů. Pontiac Bonneville se standardně dodával s třístupňovou automatickou převodovkou Super Hydra-Matic a elektrickými hodinami v interiéru. V roce 1958 slavil General Motors padesáté výročí od zahájení výroby automobilů a pro každou svoji značku (Buick, Cadillac, Chevrolet, Oldsmobile a Pontiac) připravil výroční modely „Anniversary“.

2. generace (1959-60)

V modelovém roce 1959 byla nabídka vozů Pontiac Bonneville rozšířena o čtyřdveřový hardtop a kombi Safari. Rozměry ještě o něco povyrostly, rozvor na 3 150 mm, délka překročila 5,6 m a šířka 2 metry. Vzhledové změny se nejvíc projevily na přídi (foto) s rozdělenou maskou chladiče a na zadních blatnících s dvojitými křidélky. Změnil se také tvar nárazníků a lišty na bocích. Reklamní slogan „Wide Track“ zdůrazňoval rozšířený rozchod předních a zadních kol. Pohonnou jednotku tvořil motor 389CID Tempest 420 s výkonem 300 koní a třístupňový automat nebo manuál.

Vzhledové změny modelů Pontiac Bonneville ročníku 1959 se nejvíc projevily na přídi s rozdělenou maskou chladiče.

K další výrazné změně vizáže došlo hned po roce. Nová maska chladiče s prolamovanou mřížkou trochu připomínala předválečné modely Pontiac. Nad dvojitými světlomety procházela ostrá hrana končící až ve dveřích. Na zadních blatnících se ve stejné výšce objevila podobná hrana opatřená lištou a končící u dvojitých kruhových zadních světel. Od pětidveřového kombi Safari byl odvozen speciální model Superior sloužící jako ambulance nebo pohřební vůz.  

3. generace (1961-64)

Do třetí generace vstoupil Pontiac Bonneville v plné sestavě (dvoudveřový kabriolet a hardtop a čtyřdveřový hardtop, sedan a kombi) a s menšími rozměry. S rozvorem 3124 mm, délkou 5560 mm a šířkou 2 metry to ale stále byly obří vozy vážící skoro dvě tuny. Bonneville zůstával nejdražším a nejluxusnějším modelem značky Pontiac. Modely ročníku 1961 se znovu vrátily k dělené přední masce, tentokrát ale vznikl uprostřed trojúhelníkový prostor k umístění šípového znaku a mřížka byla výrazně skloněná dozadu (foto). Boky zdobil výrazný kapkovitý prolis a záď vozu malá křídla a dvě trojice zadních světel.

Modely ročníku 1961 se vrátily k dělené přední masce, tentokrát ale byla mřížka chladiče výrazně skloněná dozadu.

Bonneville se lišil od příbuzných modelů Catalina a Star Chief luxusnějším interiérem s čalouněním sedadel kombinací kvalitnější tkaniny a vinylu Morrokide. Standardně se dodávala automatická převodovka Hydra-Matic či tří nebo čtyřstupňový manuál. Za příplatek byly posilovače řízení a brzd, klimatizace, elektrické stahování oken a nastavení sedadel, rádio, tempomat a hliníková kola.

K pohonu byly na výběr motory V8 s objemem 6,4 a 6,6 litru, které dávaly s čtyřnásobným karburátorem výkon 303 až 340 koní. U verze Tri-Power se třemi dvojitými karburátory se udával výkon 380 k (280 kW). V roce 1963 se nabízelo provedení Super Duty se dvěma čtyřnásobnými karburátory, které s motorem V8 6,9 l mělo výkon 430 k (317 kW).

Modely 1962 měly upravenou přední masku s rozdělením mřížky úzkým proužkem a nezvykle tvarovaná zadní světla připomínající nářadí na pozemní hokej. K větším úpravám vzhledu došlo v modelovém roce 1963, kdy vodorovně uspořádané dvojité světlomety byly nahrazeny svislými dvojicemi a přední okno už nemělo zahnuté sloupky. Boční lišty s nápisem sahaly jen do půlky dveří a v roce 1964 zmizely úplně. Novinkou ročníku 1964 bylo provedení Bonneville Brougham s ještě luxusnějším interiérem, opěrkami loktů na předních i zadních sedadlech a vinylovou střechou. Dvoudveřový hardtop se jmenoval Sports Coupe a čtyřdveřové sedany nesly název Vista.

Výroba modelů Bonneville pokračovala dalšími sedmi generacemi, které se obměňovaly zhruba každých pět let. Rozměry se postupně zmenšovaly, ale jejich délka nikdy neklesla pod 5 metrů. Poslední Pontiac Bonneville opustil továrnu 27. května 2005 a o pět let později zanikla značka Pontiac.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas