Datsun 280ZX: Turbo z východu

Datsun 280ZX: Turbo z východu

Sportovní kupé 280ZX (tovární kód S130) s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem vyráběla v letech 1978 až 1983 japonská automobilka Nissan.

Japonská automobilka Nissan, založená v prosinci 1933 v Jokohamě, prodávala svoje osobní automobily až do osmdesátých let minulého století pod názvem Datsun. V letech 1969 až 1978 vyráběla sportovní automobily Datsun řady Z (240Z, 260Z a 280Z) a vyvážela je hlavně do USA, kde se jim říkalo Z-cars. Tyto dvoumístné (později také 2+2) sportovní vozy s továrním označením S30 se prodávaly v Japonsku pod názvem Nissan Fairlady Z.

V roce 1978 dostaly Datsuny řady Z nástupce s továrním kódem S130, prodávaným ve světě (hlavně v USA a Austrálii) pod jménem Datsun 280ZX a v Japonsku jako Nissan Fairlady 280Z. Světovou premiéru absolvoval na podzim 1978 na pařížském autosalonu. Sportovní modely 280ZX byly jakýmsi přechodem mezi značkami Datsun a Nissan, neboť poprvé se u nich používalo na americkém trhu kromě loga Datsun i označení "by Nissan". Nástupce Datsunu 280ZX se už jednoznačně jmenoval Nissan 300ZX.

Komfortní sporťák

Kupé 280ZX se splývající zádí na první pohled připomínalo svého předchůdce 280Z (hlavně zepředu), bylo však delší i širší a mělo prodloužený rozvor. Velký důraz byl kladen na aerodynamiku vozu. Odstraněním masky chladiče nad předním nárazníkem a po důkladném zkoušení karoserie ve větrném tunelu se dosáhlo snížení koeficientu aerodynamického odporu cx z 0,467 (280Z) na 0,385 (280ZX). Snížením těžiště a rozložením hmotnosti na obě nápravy v poměru blížícím se 50:50 bylo dosaženo zlepšení stability při vysokých rychlostech. Do prodloužené zádi se vešla benzinová nádrž o objemu 80 litrů a zavazadlový prostor 0,4 m3, přístupný víkem otevíraným společně se zadním oknem (foto).

Do zádi se vešla benzinová nádrž o objemu 80 litrů a zavazadlový prostor 0,4 m3, přístupný víkem otevíraným společně se zadním oknem.

280ZX se od začátku vyráběl ve dvou verzích: dvoumístném a čtyřmístném (2+2). Dvoumístné kupé (foto) mělo rozvor náprav 2 320 mm a vnější rozměry samonosné karoserie 4 420 x 1 690 x 1 295 mm (délka x šířka x výška). Zvláštní péče byla věnována komfortu posádky. Kupé 280ZX mělo měkčí pérování, lepší zvukovou izolaci, komfortnější sedadla a špičkový audio systém. Řada dílů podvozku byla převzata ze sedanu Datsun Bluebird, včetně přední nápravy se vzpěrami MacPherson a nezávislého zavěšení zadních kol.

Dvoumístné kupé Datsun 280ZX mělo rozvor náprav 2 320 mm a vnější rozměry samonosné karoserie 4 420 x 1 690 x 1 295 mm (délka x šířka x výška).

Verze 2+2

Prodloužené provedení kupé 280ZX (foto) mělo za předními sedadly další dvě nouzová sedadla (2+2) s dělenými, dopředu samostatně sklopnými opěradly. Umožňoval to rozvor prodloužený o 200 mm na 2 520 mm. Délka vozu narostla na 4 540 mm a výška na 1 305 mm, přičemž šířka zůstala stejná. Od dvoumístného provedení se kupé 2+2 lišilo kromě rozměrů především většími a odlišně tvarovanými zadními bočními okny.

Prodloužené provedení kupé 280ZX mělo za předními sedadly další dvě nouzová sedadla (2+2). Rozvor byl prodloužený o 200 mm na 2 520 mm.

Zděděný šestiválec

Pod dlouhou kapotou kupé 280ZX byl podélně uložený čtyřdobý řadový šestiválec Nissan L28, převzatý od předchůdce 280Z. Motor s rozvodem OHC měl zdvihový objem 2 753 cm3 (vrtání/zdvih: 86/79 mm), který dával při stupni komprese 8,3 největší výkon 140 k (103 kW) při 5 200/min a točivý moment 202 Nm, dosahovaný při 4 000 otáčkách. Motor měl litinový blok válců, hlavu z hliníkové slitiny a sedmkrát uloženou klikovou hřídel. Dodávku paliva zajišťovalo elektronické vstřikování Bosch L-Jetronic. Na japonském trhu se prodávala také verze s dvoulitrovým motorem z typu Fairlady 200Z.

Vylepšení

V roce 1979 byl pro Datsun 280ZX homologován zadní spoiler s vysokým přítlakem. S tímto spoilerem, nazývaným „velrybí ocas“, byla vyrobena tisícovka vozů 280ZX-R. Kromě spoileru, na jehož vývoji se podílel úspěšný závodník Don Devendorf, měly tyto vozy efektní zdobení boků barevnými pruhy. Od roku 1980 se dala kupé 280ZX (dvoumístná i 2+2) pořídit s odnímatelnými střešními díly (foto), které mohly být uloženy v zavazadlovém prostoru. V Americe se jim říkalo T-Roof. Ve stejném roce byla vyrobena omezená série tří tisíc vozů na oslavu 10. výročí řady Z-cars. Tyto vozy měly kožená sedadla a černo-zlaté nebo černo-červené lakování karoserie.

Od roku 1980 se dala kupé 280ZX (dvoumístná i 2+2) pořídit s odnímatelnými střešními díly, které mohly být uloženy v zavazadlovém prostoru.

Na americký trh byl v roce 1981 uveden model 280ZX Turbo, poháněný motorem L28ET, přeplňovaným turbodmychadlem Garrett AiResearch TB03. Kupé 280ZX Turbo mělo výkon 182 k (134 kW) při 5 600/min a točivý moment 275 Nm při 2 800/min. Dosahovalo rychlost 210 km/h a z 0 na 100 zrychlilo za 7,6 s. Na domácím japonském trhu se zároveň začala prodávat verze s dvoulitrovým turbomotorem L20ET a manuální nebo automatickou převodovkou.

V roce 1982 prošel 280ZX faceliftem. Na kapotu byl přidán otvor NACA přivádějící vzduch k motoru, vozy dostaly nová kola z hliníkové slitiny (14palcová šestipaprsková pro vozy s atmosférickým plněním a 15palcová čtyřpaprsková pro turbo modely), upravené sloupky B, nová zadní světla a nárazníky v barvě vozu s gumovými pásy. Do standardní výbavy byl zařazen posilovač řízení a motory L28E prošly úpravami ke zvýšení výkonu (147 k/108 kW). Tyto faceliftované modely se označovaly jako 280ZX Série II.

Sportovních kupé 280ZX bylo do konce roku 1983 vyrobeno přes 334 tisíc kusů, a zvláště v Severní Americe si získaly značnou oblibu, neboť konkurovaly evropským značkám sportovních vozů nižší cenou. Nástupcem se stal Nissan 300ZX, vyráběný ve dvou sériích Z31 a Z32 až do roku 2000.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas