Cadillac 1959: Na vrcholu

Cadillac 1959: Na vrcholu

V roce 1959 došla mánie velkých zadních ploutví vozů Cadillac ke svého vrcholu. Obrovské vozy s délkou přes 5,7 m poháněly 6,4litrové motory V8.

Je zábavné, jak čas mění naše vnímání minulosti. Jako příklad mohou posloužit americké automobily z konce padesátých let minulého století. Když je dnes máme možnost uvidět, považujeme je za úžasná auta s odvážnými křivkami blatníků, bohatě chromovanými maskami chladiče, masivními nárazníky a obrovskými rozměry. Zapomínáme přitom, jak se špatně řídily a kolik spotřebovaly benzinu. Naštěstí raději vzpomínáme jen na dobré, a to špatné zapomínáme.

Před šedesáti lety připravil General Motors šestou generaci modelů Cadillac série 62. Odvozené modely DeVille a Eldorado dostaly vlastní čísla série 63 a 64. Všechny modely Cadillac ročníku 1959, včetně čtyřdveřového modelu Eldorado Brougham (série 69), měly stejný rozvor náprav 3 302 mm (130 palců) a k pohonu zadních kol používaly vidlicový osmiválec s rozvodem OHV, objemem 6 384 cm3 (390 kubických palců) a maximálním výkonem od 325 do 345 koní. Palivo dodával do motoru čtyřkomorový (four-barrel) karburátor Carter. Cadillac 1959 měl tuhý rám s výztuhou ve tvaru X, bubnové brzdy a standardně čtyřstupňovou automatickou převodovku Hydra-Matic.

Ikonické tvary modelů Cadillac modelového ročníku 1959 navrhli Chuck Jordan a Dave Holls pod vedením šéfdesignera Billa Mitchella. Proti ročníku 1958 měly ještě větší ploutve na zadních blatnících (výškou 102 cm nad vozovkou byly vůbec největší v historii vozů Cadillac). Podívejme se na jednotlivé modely Cadillac z roku 1959 podrobněji.

Série 62

Nejbohatší nabídku modelů měla základní série 62. Na výběr byly sedany se šesti a čtyřmi bočními okny, kabriolety a kupé. Sedan 62 DeVille se střechou hardtop (bez pevných středových sloupků) a šesti bočními okny (foto) měl vnější rozměry 5 715 x 2 037 x 1 427 mm a při hmotnosti 2,2 tuny dosahoval rychlost 195 km/h. Na stovku dokázal zrychlit za 10,8 s, majitel však musel počítat se spotřebou přes 20 l/100 km.

Čtyřdveřový Cadillac 62 DeVille se šesti bočními okny měl střechu hardtop bez pevných středových sloupků.

Designeři amerických automobilů byli ve druhé polovině padesátých let okouzleni tvary tehdejších tryskových letadel. Některé jejich rysy (např. výstupní trysky) napodobili i návrháři vozů Cadillac v rozích zadního nárazníku, kde našly místo couvací světlomety. Vysoko umístěné dvojité zadní svítilny měly zase tvar připomínající projektily. Maska chladiče, rozdělená vodorovnou lištou na dvě části, měla v průsečících mřížky malé „knoflíky“ připomínající drahokamy. Podobná „maska“ se objevila také jako součást zadního nárazníku. Dvojité světlomety měly nad sebou malé stříšky s chromovanými ozdobami a pod nimi byla zrcadlově umístěna menší parkovací a směrová světla.

Americkou ikonou konce padesátých let byl hlavně kabriolet Cadillac Sixty-Two. Zahrál si dokonce titulní roli ve filmu z roku 1989 nazvaném Růžový Cadillac, kde s ním řádil „drsňák“ Clint Eastwood. Kabrioletů Cadillac 62 bylo v roce 1959 vyrobeno 11 130 kusů a jejich základní cena byla 5 455 $. Dvoudveřových kupé si koupilo necelých 22 tisíc zákazníků (4 890 $) a zhruba stejný počet si pořídilo podobné, ale lépe vybavené Coupe De Ville (5 250 $). Čtyřdveřových verzí se šesti bočními okny vyjelo z bran továrny v Detroitu 23,5 tisíc a sedanů se čtyřmi bočními okny a mimořádně velkým zadním oknem sahajícím až do boků (foto) zhruba polovina.

Cadillac série 62 se v roce 1959 vyráběl se šesti nebo čtyřmi bočními okny. Ty měly mimořádně velké zadní okno sahající až do boků.

Eldorado Biarritz, Seville a Brougham

Prémiové luxusní vozy Cadillac Eldorado se v roce 1959 vyráběly ve čtvrté generaci v podobě kabrioletů Biarritz, dvoudveřových kupé Seville a čtyřdveřových Brougham. Kabriolet Cadillac Eldorado Biarritz (foto) se lišil od kabrioletů série 62 především chromovanými prahovými lištami procházejícími od podběhů předních kol až k zadnímu nárazníku a odtud zpět až ke sloupku předního okna. Odlišné byly také plechové kryty elektricky ovládané stahovací střechy. Motor V8 měl výkon 345 koní a základní cena vozu byla stanovena na 7 400 dolarů. V modelovém roce 1959 jich bylo prodáno 1 320 kusů. Standardní výbava zahrnovala posilovač brzd a řízení, automatickou převodovku, dvourychlostní stěrače, elektrické ovládání oken a sedadel (6 poloh), mlhovky, rádio, elektrické ovládání bočních oken a elektrické zamykání dveří.

Kabriolet Cadillac Eldorado Biarritz se lišil od kabrioletů série 62 chromovanými prahovými lištami procházejícími od podběhů předních kol až k zadnímu nárazníku a odtud zpět až ke sloupku předního okna.

Podobně řešené bylo také dvoudveřové kupé Cadillac Eldorado Seville se střechou hardtop (bez středových sloupků). Mělo stejně výkonný motor V8 a stejnou cenu jako kabriolet Biarritz. V roce 1959 se jich prodala necelá tisícovka.

Na pomyslném vrcholu nabídky automobilky Cadillac stál v roce 1959 opět čtyřdveřový Cadillac Eldorado Brougham (foto). Přestože byl Brougham navržen v domácím designerském studiu, o jeho malosériové výrobě byla uzavřena dohoda s italskou karosárnou Pinin Farina. Od ostatních modelů Cadillac se výrazně lišil nedělenou přední maskou, jinak tvarovanými okny a ploutvemi na zadních blatnících. Na nich byla „projektilová“ zadní světla nahrazena úzkými koncovými světly, integrovanými do ploutví. Ke standardní výbavě patřilo vše, co měly ostatní Eldorada a navíc tempomat, klimatizaci a speciální skla oken. Eldorado Brougham byl přesunut ze série 70 do vlastní série 69. Vysoká cena tohoto modelu (13 075 $) způsobila, že bylo prodáno jen 99 kusů.

Cadillac Eldorado Brougham s nedělenou přední maskou a jinak tvarovanými okny zhotovovala italská karosárna Pinin Farina.

Fleetwood Sixty Special

Obrovská křídla na zadních blatnících se v roce 1959 objevila na všech modelech Cadillac a Fleetwood Sixty Special (foto) nebyl výjimkou. Rozměry, včetně čtyřdveřové kabiny se střechou hardtop, a výkonem osmiválce (325 koní) se Fleetwood nijak nelišil od série 62. Na první pohled ale upoutával pozornost falešnými otvory na bocích, umístěnými zhruba ve středu zadních dveří. Od předních světel se táhla tenká chromovaná lišta až k zadnímu nárazníku, kde vytvořila ostrou špici a vracela se podél prahů až k předním podběhům. „Doutníky“ dvojitých zadních světel byly chromované, zatímco na levnějších verzích byly lakované v barvě vozu. 

 

Fleetwood Sixty Special měl za příplatek vzduchové odpružení s freonem plněnými tlumiči. Ke standardní výbavě patřil posilovač řízení a brzd, elektrické ovládání oken dveří i sedadel a samozřejmě automatická převodovka. Luxusní interiér měl lavicová sedadla čalouněná kombinací kůže a látky. Tento luxusní vůz se dal koupit za obnos začínající na částce 6 233 $. V roce 1959 si jej pořídilo 12 250 zákazníků.

Šestá generace vozů Cadillac série 62 pokračovala ještě ročníkem 1960, který měl stejné rozměry a jen drobné stylistické úpravy v podobě širší masky chladiče bez vodorovného dělení, o něco nižších zadních ploutví a zadních světel v nárazníku.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas