Chrysler Thunderbolt (1941): Zpátky do budoucnosti

Chrysler Thunderbolt (1941): Zpátky do budoucnosti

Karoserii pěti konceptů Chrysler Thunderbolt se zatahovanou pevnou střechou navrhl americký průmyslový designer řeckého původu Alex Tremulis.

I před osmdesáti lety existovali vizionáři, kteří ukazovali nové směry designu automobilů a předznamenávaly technologický pokrok. Dva roky poté, kdy General Motors představil první americký koncept Buick Y-Job, odpověděl Chrysler revoluční studií Thunderbolt (česky Blesk), postavenou ve stylu hnutí Art Deco, které předcházelo designu „věku tryskáčů“ (Jet Age). Studie byla poprvé předvedena v roce 1940 na autosalonu v New Yorku a následně prezentována po celých Spojených státech jako „vůz budoucnosti“.

Design Alexe Tremulise

Chrysler Thunderbolt (foto) navrhl Alex Tremulis (1914–1991), americký průmyslový designer řeckého původu. Tento syn řeckých imigrantů pracoval postupně v automobilkách Cord, Duesenberg, General Motors, Ford, Chrysler a Tucker, později založil vlastní konzultační firmu. Studii nazval Thunderbolt na počest britského kapitána George Eystona, který s vozem stejného jména se dvěma 12válcovými motory Rolls-Royce vytvořil v roce 1938 na solném jezeru Bonneville světový rychlostní rekord pozemních vozidel 574,5 km/h. Karoserie pěti prototypů zhotovila karosárna LeBaron z Detroitu.

Thunderbolt byl poprvé předveden v roce 1940 na autosalonu v New Yorku a následně prezentován po celých Spojených státech jako „vůz budoucnosti“.

Jedním z hlavních rysů Thunderboltu byly jeho jemné linie, nepřerušované zbytečnými detaily, což se stalo trendem v pozdějších letech. Dvou až třímístný vůz měl hliníkovou karoserii s pevnou střechou hardtop, zatahovanou elektromotorem do prostoru za sedadly (foto). Zde se nabízí porovnání s Peugeotem 402 Eclipse Décapotable z roku 1938 nebo novodobými kupé-kabriolety (například Peugeoty 206, 207 a 308 CC). Na rozdíl od současných provedení zabrala zatažená střecha celou zadní část vozu. Na lavicové sedadlo se vešly tři osoby vedle sebe. Hladké boky nenarušovaly kliky dveří, ty byly nahrazeny malými knoflíky. Název studie charakterizovaly malé chromované blesky na dveřích. Okna ve dveřích se ovládala hydraulicky. Interiér Thunderboltu se pyšnil koženým čalouněním a palubní deskou z leštěného hliníku zaplněnou ručkovými přístroji.

Na rozdíl od současných kupé-kabrioletů (například Peugeoty 206, 207 a 308 CC) zabrala zatažená střecha skoro celou zadní část vozu.

Zvláštní byla příď vozu (foto) bez přední masky, místo masky byla uprostřed tabulka s poznávací značkou. Vzduch se přiváděl k chladiči otvory pod předním nárazníkem, v rozích rozšířeném směrem dolů. Aerodynamiku vozu vylepšovaly vyklápěcí hlavní světlomety v blatnících a zcela zakrytá kola. Aerodynamické tvary Thunderboltu ovlivnily vzhled modelu Chrysler Newport Parade Phaeton z roku 1941 s dvojitou kabinou a dvěma čelními skly. Tento vůz se stal v roce 1941 oficiálním zaváděcím vozem závodu na 500 mil v Indianapolisu.

Místo přední masky měl Thunderbolt tabulku s poznávací značkou. Vzduch se přiváděl k chladiči otvory pod předním nárazníkem.

Podvozek a motor

Rámový podvozek s rozvorem náprav 3 238 mm byl převzat ze sedanu Chrysler Crown Imperial z roku 1940. Měl nezávislé zavěšení předních kol s pérováním vinutými pružinami a tuhou zadní nápravu s poloeliptickými listovými péry. Na všech kolech byly hydraulicky ovládané bubnové brzdy. Zadní kola poháněl řadový osmiválec Spitfire s objemem 5 342 cm3, který měl se dvěma karburátory maximální výkon 143 k (105 kW). Poloautomatická převodovka Chrysler Fluid Drive s rychloběhem měla řadicí páku na sloupku volantu.

Měděný vůz

Z pěti vyrobených exemplářů jich zůstaly zachovány do dnešních dnů čtyři. Jeden z nich je vystaven v muzeu Waltera P. Chryslera v Auburn Hills (Michigan). Šedostříbrně nalakovaný vůz je umístěn spolu se studií Prowler a dalším vozem na zvedáku. Koncept nazývaný „Copper Car“ (měděné auto) byl v roce 1941 prodán a nový majitel do něj namontoval motor Chrysler 331. V šedesátých letech minulého století jej získal sběratel Bill Harrah. Jeho Thunderbolt byl v roce 2009 kompletně restaurován a vybaven původním motorem. Dostal šedozelenou barvu (foto) a zasunovací střecha, nárazníky a boční prahové lišty barvu mědi (odtud název vozu). Zúčastnil se soutěží elegance v Amelia Island a Pebble Beach a v aukci byl nabízen za necelých 1,2 milionu dolarů, nebyl ale prodán.

Koncept přezdívaný „Copper Car“ (měděné auto) byl v roce 2009 restaurován. Dostal šedozelenou barvu a střecha, nárazníky a boční prahové lišty barvu mědi.

Jako vzpomínka na slavné koncepty Thunderbolt z roku 1941 vznikl v roce 1993 koncept stejného jména, poháněný čtyřlitrovým řadovým osmiválcem s výkonem 270 koní. Jeho karoserii ve stylu „cab-forward“ navrhl designér Tom Gale (navrhl také Dodge Viper a Plymouth Prowler). Říká se, že koncept Chrysler Thunderbolt z roku 1941 částečně ovlivnil i naše designery, např. Josefa Velebného, autora designu vozu Škoda 1200 Sedan nebo Josefa Sodomku, který v roce 1949 navrhl kabriolet Tatra 600, darovaný J. V. Stalinovi.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas