IFA F9 (1949–1956): Východoněmecké DKW

IFA F9 (1949–1956): Východoněmecké DKW

Dvoudveřová IFA F9 s pohonem předních kol dvoutaktním tříválcem se vyráběla v NDR. Vycházela z předválečného prototypu DKW F9.

Po skončení druhé světové války si čtyři vítězné mocnosti rozdělily správu nad územím poraženého Německa. Továrna koncernu Auto Union v saském Zwickau (česky Cvikov), kde se vyráběly automobily značek DKW a Audi se tak dostala do sovětské okupační zóny. Ještě před válkou vyvinul Auto Union model DKW F9, který měl být jako nástupce typu F8 uveden na trh v roce 1940. Válečné události tomu však zabránily a výroba osobních automobilů byla v Zwickau obnovena až v roce 1948, kdy se silně poškozenou továrnu podařilo zprovoznit. Prvním zde vyráběným vozem byla IFA F8 vycházející z předválečného DKW Meisterklasse. Výroba typu F8 s pohonem předních kol dvoutaktním dvouválcem probíhala souběžně s novým F9 až do roku 1955. Zkratka IFA pochází z německého „Industrieverbandes Fahrzeugbau“, což česky znamená „Průmyslové sdružení pro stavbu vozidel“.

Předválečný prototyp DKW F9, jehož moderní dvoudveřovou karoserii navrhl Günther Mickwausch, se stal základem pro nový model IFA F9, který byl oficiálně představen v roce 1948 na Lipském jarním veletrhu. Jeho výroba se pomalu rozbíhala v roce 1949 a naplno až o rok později. Ze sovětské okupační zóny a východního sektoru Berlína se 7. října 1949 stala Německá demokratická republika (NDR) a IFA F9 byla prvním osobním automobilem vyráběným v NDR. Karoserie vznikaly v továrně Horch ve Zwickau a motory v Motorenwerk Chemnitz (v letech 1953 až 1990 Karl-Marx-Stadt). Konečná montáž probíhala v bývalé továrně Auto Union, nazvané nově VEB Automobilwerke Zwickau (AWZ). Celkem bylo ve Zwickau do roku 1953 vyrobeno 1 920 vozů IFA F9. V létě roku 1953 byla výroba přemístěna do východoněmeckého Eisenachu do továrny, kde se před válkou vyráběly vozy BMW a která se po válce a znárodnění jmenovala VEB Automobilwerk Eisenach (AWE). Modernizovaných vozů IFA F9 zde bylo do roku 1956 vyrobeno 38 783 kusů.

Tříválcový dvoutakt  

Přední kola vozu IFA F9 poháněl tříválcový kapalinou chlazený dvoudobý motor (foto) o objemu 900 cm3 (vrtání x zdvih: 70 x 78 mm), uložený podélně před přední hnanou nápravou. S horizontálním karburátorem BVF H32 a kompresním poměrem 7:1 měl nejvyšší výkon 28 k (20,5 kW) dosahovaný při 3 800 otáčkách. Vrchol točivého momentu 74 Nm měl při 2 500/min. Vůz s pohotovostní hmotností 890 kg měl maximální rychlost 110 km/h, na stovku zrychlil za 39 s a v průměru spotřeboval kolem 8 litrů směsi benzinu s olejem na 100 km. Síla motoru se přenášela na přední kola přes jednokotoučovou spojku Fichtel Sachs a čtyřstupňovou manuální převodovku s volnoběžkou.

Přední kola vozu IFA F9 poháněl tříválcový kapalinou chlazený dvoudobý motor o objemu 0,9 litru umístěný podélně před přední hnanou nápravou.

IFA F9 měla dělenou přední nápravu, nezávisle zavěšenou na příčných trojúhelníkových ramenech a tuhou zadní nápravu. Obě nápravy byly odpruženy horními příčnými listovými pery. Na všech kolech byly hydraulické bubnové brzdy.

Karoserie

Základní dvoudveřový model IFA F9 Limousine (foto) s továrním značením 309-1 měl rozvor náprav 2 350 mm a vnější rozměry 4 200 x 1 600 x 1450 mm (délka x šířka x výška). Rozchod předních kol měřil 1 190 mm a zadních kol 1 260 mm. Celokovová karoserie měla na svou dobu moderní tvary s velkými světlomety zapuštěnými do předních blatníků a „sebevražedné“ dveře se závěsy vzadu, otevírané proti směru jízdy. IFA F9 vyráběná do roku 1953 v AWZ Zwickau měla přední i zadní okno dělené a okna dveří měla trojúhelníková větrací okénka. Dělená přední sedadla byla sklopná, aby usnadnila nastupování na zadní sedadla.

První vozy IFA Fí měly ručkové směrovky umístěné ve střešních sloupcích B za dveřmi.

V roce 1950 byl postaven prototyp pohledného dvoumístného roadsteru, ten se ale do výroby nedostal. V malém počtu se ale vyráběly čtyřmístné kabriolety (309-2), jejichž karoserie zhotovovala VEB Karosseriewerk z Drážďan (dříve Gläser-Karosserie). O něco početnější byly tak zvané Cabrio-Limousine (309-3) s pevnými bočními okny a textilní stahovací střechou (foto).

IFA F9 Cabrio-Limousine (309-3) měla pevná boční okna a textilní stahovací střechu.

Více se od základního modelu lišil F9 Kübelwagen (309-4), vyráběný jako pohotovostní vozidlo pro východoněmeckou policii (Volkspolizei) a armádu (Nationale Volksarmee). Lišil se především prahovými stupačkami, byl čtyřdveřový se závěsy dveří vpředu a nízko umístěnými klikami a měl bytelné dělené přední okno. Plátěná střecha se dala složit dozadu a odejmout se dala také okna dveří, zhotovená kombinací plátna a průhledného plastu (foto).

V menším počtu se také vyráběly verze F9 Pick-up (309-5), modely s pravostranným řízením (309-6), třídveřové kombi s dřevěnou nástavbou (309-7) a limuzína se skládací střední částí střechy (309-8). Velkou oblibu si získalo prostorné kombi se šesti bočními okny (309-9) a zadními dveřmi otevíranými do strany (foto). Třídveřové kombi mělo zesílená zadní listová pera, širší pneumatiky a bylo proti dvoudveřové verzi o 70 kg těžší (960 kg), což se projevilo na snížení maximální rychlosti.

Zadní dveře kombi IFA F9 se otevíraly do strany. Zadní dělený nárazník musel být zmenšen, aby nepřekážel otevírání dveří.

Přesun výroby do Eisenachu

V létě 1953 byla v souvislosti se zahájením výroby modernějších vozů AWZ P70 ve Zwickau přemístěna výroba vozů IFA F9 do továrny VEB Automobilwerk Eisenach. V Eisenachu se vozy IFA F9 (interní tovární označení EMW 309) vyráběly ve výrazně vyšším počtu až do roku 1956. Současně došlo k několika úpravám. Výkon motoru byl zvýšen z 28 na 30 koní a dělené přední okno bylo nahrazeno větším, jednodílným, mírně zaobleným oknem (foto). Také zadní okno bylo jednodílné, výrazně větší a zaoblené. V průběhu roku 1954 se nová přední okna objevila i na dalších verzích typu IFA F9.

Vůz IFA F9 si bylo možné prohlédnout na výstavě veteránů Legendy 2016 v pražských Bohnicích.

V roce 1954 byla benzinová nádrž přemístěna dozadu a její objem byl zvětšen ze 30 na 40 litrů. Na místě, kde byla dříve nádrž bylo instalováno účinnější topení. Upravená hlava válců snižovala náchylnost motoru na klepání, typické pro dvoutaktní motory a změněné výfukové potrubí snižovalo hlučnost. V roce 1955 byla zahnutá řadicí páka umístěná na palubní desce nahrazena řadicí pákou pod volantem. V posledním roce výroby dostala F9 nový přerušovač omezující rušení zapalování. Po ukončení výroby modelu IFA F9 v květnu 1956 se v Eisenachu začal vyrábět nástupce Wartburg 311, který byl dalším pokračováním vývoje vozů poháněných dvoutaktním tříválcem. Z více než 40 tisíc vyrobených vozů IFA F9 jich bylo dovezeno do Československa kolem dvou tisíc.

IFA F9 měla od roku 1950 „sestřičku“ v západní části Německa. Automobilka Auto Union vyráběla ve své továrně v Düsseldorfu podobný model DKW F89 Meisterklasse, poháněný dvoutaktním dvouválcem s objemem 0,7 litru a odlišnou maskou chladiče. Od roku 1953 se zde začal vyrábět typ DKW F91 s tříválcovým motorem, nazývaný také DKW 3=6 Sonderklasse.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas