Chrysler Windsor (1939–1954): Před válkou a po válce

Chrysler Windsor (1939–1954): Před válkou a po válce

Modely Windsor s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem patřily ve flotile velkých vozů značky Chrysler k nejlevnějším.

Automobilku Chrysler založil 6. června 1925 Walter Percy Chrysler (1875–1940). Narodil se na farmě v kansaském Ellisu, práce na poli jej však nezajímala. První práci našel u železniční společnosti Union Pacific a v roce 1912 nastoupil do koncernu General Motors (GM). Zde to dotáhl až na funkci prezidenta automobilky Buick. Po neshodách GM opustil a věnoval se záchraně automobilek Willys-Overland a Maxwell. Reorganizací Maxwell Motor Company vznikla společnost Chrysler. V roce 1928 vznikly její divize Plymouth, DeSoto a Dodge.   

Model Windsor byl v letech 1939 až 1950 umístěn cenově o něco výš než základní model značky Royal. Od modelového roku 1951 se už Royal nevyráběl a Windsor převzal jeho roli nejlevnějšího modelu značky Chrysler až do roku 1960. V modelovém roce 1961 se stal vozem s nejnižší cenovkou Chrysler Newport a Windsor se posunul o jednu úroveň výš. V roce 1962 byl Chrysler Windsor nahrazen sérií Chrysler 300, označovanou písmeny v abecedním pořadí.

1939 až 1942

První Chrysler Windsor série C22 z roku 1939 byl odvozený od modelu Royal s pohonem zadních kol řadovým šestiválcem, od kterého se lišil lepší výbavou. Stejně jako Royal měl rámový podvozek s rozvorem náprav 3 023 mm. Jako ostatní modely značky Chrysler tohoto ročníku měl Royal-Windsor světlomety zapuštěné do předních blatníků. Masku chladiče připomínající vodopád tvořily tenké svislé chromované lišty. Nad maskou se tyčila „lodní“ příď s dalšími dvěma mřížkami. Kapota motoru měla panty uprostřed a otevírala se z obou stran. Royal-Windsor se nabízel v podobě dvoudveřových kupé a čtyřdveřového sedanu. V roce 1939 vyrobil Chrysler 60 tisíc modelů Royal a Royal-Windsor.

Do modelového roku 1940 vstoupil Windsor série C24 už jako samostatná modelová řada s rozvorem prodlouženým na 3 112 mm a silnějším řadovým šestiválcovým motorem s objemem 4 litry a výkonem 108 koní. Kromě kupé (foto) a sedanu se nabízel také kabriolet a provedení Highlander s koženými sedadly. S rozvorem prodlouženým na 3 543 mm se nabízely osmimístné modely Limousine a Pullman-Limousine. Všechny modely měly novou masku chladiče s vodorovným mřížováním.

Dvoudveřové kupé Chrysler Windsor z roku 1940 mělo rozvor 3 112 mm a pohon řadovým šestiválcovým motorem s objemem 4 litry a výkonem 108 koní.

Chrysler Windsor z roku 1941 (série C28) se od předchůdce lišil jen v detailech. Na předních blatnících se objevila malá parkovací světla a maska chladiče měla místo devíti tenkých vodorovných lišt pět silnějších. Na podvozku s delším rozvorem se stavěla pětidveřová kombi Town & Country s imitací dřeva na bocích a na dveřích. Navrhl je David A. Wallace, který byl v té době prezidentem společnosti Chrysler. Zadní okno bylo pevné, dveře pod ním byly svisle dělené a otevíraly se do stran. V roce 1940 vyrobil Chrysler 74 tisíc modelů Royal a Windsor a v dalším roce stoupla výroba na necelých 137 tisíc kusů, včetně tisícovky kombi Town & Country.

Pro modelový rok 1942 byl objem šestiválce zvýšen na 4 106 cm3, takže výkon stoupl na 120 k (88 kW) při 3 800/min. Kombi se dodávalo jen s kratším rozvorem. Pět vodorovných lišt masky chladiče bylo protaženo na přední blatníky a totéž se opakovalo i na zadních blatnících. Výroba Windsorů překročila hranici 15 tisíc kusů s kratším rozvorem a 41 tisíc kusů limuzín s delším rozvorem.

Po přepadení Pearl Harboru v prosinci 1941 byla v únoru 1942 ukončena výroba osobních automobilů v USA a všechny automobilky se přeorientovaly na výrobu pro potřeby armády. Během války vyrobil Chrysler 25 tisíc tanků, 50 tisíc děl a přes 18 000 motorů pro bombardéry B29.

1946 až 1948

Po ukončení druhé světové války byla výroba osobních vozů Chrysler Windsor obnovena. Proti předválečným modelům došlo u série C38W jen k drobným změnám. Přední blatníky byly protaženy až do poloviny dveří a nová maska chladiče byla tvořena obdélníkovou mříží a třemi vodorovnými lištami prodlouženými až k podběhům předních kol (foto). Novinkou byla signalizace zatažení ruční brzdy a v roce 1948 hydraulicky ovládaná poloautomatická čtyřstupňová převodovka Fluid-Drive s řazením bez spojky. Provedení Town & Country s imitací dřeva na bocích se nabízelo kromě verze kombi také u sedanů, kupé a kabrioletů. Řadový šestiválec Spitfire stejného objemu jako před válkou měl výkon 114 k (84 kW). Celkem bylo v letech 1946 až 1948 vyrobeno přes 213 tisíc vozů Chrysler Windsor.

Čtyřdveřový Chrysler Windsor z roku 1946 poháněl řadový šestiválec Spitfire s výkonem 114 koní.

První poválečné Chryslery Windsor měly rozvor náprav 3 086 mm a vnější rozměry 5 353 x 1 975 x 1 750 mm (d x š x v). Vozy s pohotovostní hmotností kolem 1 650 kg dosahovaly rychlost kolem 130 km/h.

1949 až 1952

Koncem roku 1948 prezentoval Chrysler první modely Windsor poválečné konstrukce. Rozvor kratšího podvozku byl prodloužen na 3 188 mm, zatímco rozvor prodlouženého podvozku zůstal beze změn. Vnější rozměry nové pontonové karoserie se proti předchůdci mírně zmenšily: délka na 5 226 mm, šířka na 1 867 mm a výška na 1 646 mm. Přední blatníky už byly zcela zapuštěné do boků, přední okno zůstávalo dělené. Přední maska měla hrubší mřížování se dvěma horizontálními lištami protaženými do boků (foto). Šestiválcový motor byl převzat bez větších změn, jeho výkon stoupl o 2 koně na 116 k. Kupé a kombi se už nenabízelo. Základní cena Windsoru byla v roce 1949 3 206 $.

Chrysler Windsor z roku 1949 měl přední blatníky zcela zapuštěné do boků. Přední maska měla hrubší mřížování se dvěma horizontálními lištami.

V modelovém roce 1950 přišel Chrysler s verzí Hardtop-Coupé bez středových střešních sloupků, čímž napodobil špičkový model New Yorker. Dvoudveřový šestimístný vůz s třídílným panoramatickým zadním oknem se jmenoval Windsor Newport a kombi dostalo, spolu se sedanem se střešním nosičem, jméno Traveller.

Rok 1951 přinesl návrat verze kombi (150 z nich bylo v továrně upraveno na ambulance). Řada Royal byla zrušena, takže Windsor se stal v tomto roce jediným Chryslerem s šestiválcovým motorem. Dal se objednat ve standardním a Deluxe provedení. Zmizela mřížka v masce chladiče, dvě vodorovné lišty zůstaly, přičemž ta horní byla protažena až do poloviny dveří a byla do ní zakomponována poziční světla. Velké zadní panoramatické okno bylo dvěma příčkami rozděleno do tří částí. V následujícím roce nedošlo k žádným výrazným změnám na karoserii, ale objem šestiválce se zvýšil na 4 334 cm3. Na výkonu se to ale projevilo jen nepatrně.

1953 a 1954

Novinkou Windsoru 1953 bylo jednodílné, mírně zaoblené přední okno. Zadní panoramatické okno mělo nadále dvě dělicí příčky. Nový byl také masivní chromovaný přední nárazník se čtyřmi svislými členy. Vozy s kratším rozvorem (zůstával na 3 188 mm) délkou a šířkou trochu povyrostly, výškou byly nižší (5 359 x 1 951 x 1 588 mm). Na výběr bylo dvoudveřové Hardtop-Coupé Windsor Newport (foto), sedan a pětidveřové kombi Town & Country. Koncem roku se začaly do Windsorů montovat automatické třístupňové převodovky PowerFlite. Za příplatek 177 dolarů se nabízel posilovač řízení. Windsory s prodlouženým rozvorem byly dlouhé 5 646 mm a vešlo se do nich 8 cestujících.

Novinkou Windsoru 1953 bylo jednodílné, mírně zaoblené přední okno a masivní chromovaný přední nárazník se čtyřmi svislými členy.

V přípravě pro modelový rok 1954 prošly Windsory mírným faceliftem. Do předních světlometů byla zabudována poziční světla, nová přední maska měla silné orámování a zadní okno se konečně zbavilo příček. Délka vozů s kratším rozvorem narostla na 5 476 mm a osmimístná verze dokonce na rekordních 5 832 mm. Všechny modely se prodávaly v provedení Deluxe.

S Chryslerem Windsor 1954 skončila éra výhradně šestiválcových modelů a v dalších letech 1955 až 1961 (v kanadském Windsoru se vyráběly až do roku 1966) dostaly přednost motory V8 a moderní karoserie navržené Virgilem Exnerem. O nich si povíme někdy příště. 

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas