Salmson 2300 S (1953–1957): Poslední pokus

Salmson 2300 S (1953–1957): Poslední pokus

Role zachránce francouzské automobilky Salmson připadla sportovnímu vozu 2300 Sport, poháněnému čtyřválcem s rozvodem OHC. Po vyrobení 230 kusů se brány automobilky navždy zavřely.

Kořeny francouzské automobilky Salmson sahají až do 19. století. V roce 1890 založil Émile Salmson (1858–1917) v Paříži dílnu, ve které vyráběl kompresory a čerpadla pro železnici a armádu. Od roku 1896 vyráběla firma Émile Salmson & Cie výtahy a benzinové motory. Na začátku dvacátého století byl Salmson jedním z prvních výrobců leteckých motorů. Nejdříve to byly vodou chlazené hvězdicové motory, které se uplatnily v letadlech působících na bojištích první světové války. V roce 1916 začal Salmson vyrábět vlastní průzkumné dvojplošníky Salmson 2.A2. Po přemístění na pařížské předměstí Billancourt se Salmson přeorientoval na vzduchem chlazené letecké motory a výrobu letadel přemístil do Lyonu.

Továrna v Billancourtu se po 1. světové válce zaměřila na výrobu automobilů. Jelikož neměla zkušenosti s jejich návrhem, začala pod vedením Émile Petita stavět licenční britská vozítka GN. Na pařížském Salonu jich v roce 1919 vystavila rovnou šest. V roce 1922 se výroba automobilů osamostatnila pod názvem Société des Moteurs Salmson. První auto vlastní konstrukce (model AL z roku 1921) poháněl čtyřválec navržený Petitem. O něco později postavil Salmson první motor s rozvodem DOHC (dvěma vačkovými hřídeli v hlavě válců) použitý v modelech série D.

V období 1921 až 1928 vyhrály vozy Salmson stovky automobilových závodů a překonaly deset světových rekordů. Od roku 1929 se začala vyrábět série S4, přičemž modely S4-E a S4-61 z roku 1938 se v mírně upraveném provedení vyráběly i po válce do roku 1952. Sedan S4-61 (10CV), dlouhý 4 510 mm, poháněl čtyřválec s objemem 1 730 cm3. Modelu S4-E (13CV), dlouhém 4 610 mm, sloužil k pohonu čtyřválec 2 312 cm3. V říjnu 1947 byl S4-E modernizován, dostal nové blatníky a přední světla byla umístěna níž a zapuštěna do prostoru mezi maskou a předními blatníky. V omezeném počtu se vyráběly i verze kupé a kabriolet. Kusová výroba vozů S4 po válce mírně stoupala, přesto jich bylo v letech 1946 až 1949 vyrobeno jen necelých 1 400. V roce 1950 se na trhu objevil nový, modernější vůz Salmson Randonnée. Doba a daně však luxusním vozům nepřála, a tak výroba postupně klesala až na 89 vozů vyrobených v roce 1952. Poslední nadějí byl vývoj sportovního kupé vycházejícího z typu Randonnée.

Kupé Salmson 2300 Sport

Jacques Bernard se pokusil zachránit Salmson od bankrotu vývojem sportovního kupé 2300 S. Hliníkový blok čtyřválcového motoru z modelu Randonnée byl převrtán na 2 328 cm3 a řadou dalších úprav bylo dosaženo výkonu 110 koní (81 kW) při 5 000 otáčkách a točivého momentu 176 Nm při 3 500/min. Na zadní kola se výkon motoru přenášel přes poloautomatickou elektromagnetickou převodovku Cotal. Rámový podvozek měl vpředu dvojité příčné závěsy a zkrutné tyče a vzadu tuhou nápravu s podélnými čtvrt eliptickými listovými péry. Vůz s pohotovostní hmotností 1 200 kg dosahoval maximální rychlost 180 km/h a na stovku zrychlil za 13,5 s.  

Hlavním problémem nového kupé značky Salmson bylo zajištění dodávek karoserií. Zpočátku dodávala karoserie kupé 2300 S karosárna Esclassan z Boulogne-sur-Seine. Dvoudveřové 2+2místné kupé s rozvorem náprav 2 685 mm a vnějšími rozměry 4 410 x 1 690 x 1 350 mm (délka x šířka x výška) podle návrhu automobilového závodníka a vynikajícího technika Eugène Martina mělo aerodynamickou karoserii se stupňovitou zádí (foto) a velká okna, přičemž přední a zadní okno bylo zaoblené. V oválné masce chladiče byly dvě vodorovné lišty a pod ní mlhovky. Zadní světla byla umístěna v eliptickém výřezu a boky zdobily dlouhé lišty. Sportovní dojem posilovala drátová kola.   

Zadní světla byla umístěna v eliptickém výřezu a boky zdobily dlouhé lišty. Sportovní dojem posilovala drátová kola.

Problémy s kvalitou karoserií dodávaných Esclassanem vedly po vyrobení 39 karoserií ke změně dodavatele. Koncem roku 1954 začala vyrábět karoserie kupé 2300 S známá karosárna Henri Chapron z Levallois-Peret na předměstí Paříže. Chapron mírně upravil linii střechy a nad podběhy kol přidal prolisy, takže boky vozu se obešly bez lišt (foto). Do masky chladiče byly přidána další lišta a drátová kola měla centrální matice. Do března 1957 dodal Chapron 188 karoserií těchto kupé.

Koncem roku 1954 začala vyrábět karoserie kupé 2300 S známá karosárna Henri Chapron. Do masky chladiče byly přidána další lišta a nad podběhy kol prolisy.

Na pařížském autosalonu v roce 1954 představil Chapron prototyp čtyřmístného kabrioletu Salmson 2300 S s plátěnou stahovací střechou a volantem na pravé straně (pravostranné řízení měly všechny vozy Salmson 2300 S). V lednu 1955 vystavil Chapron na bruselském autosalonu jeden ze tří vyrobených sedanů 2300 GT, postavených na podvozku Randonnée. Přestože měl moderní design, do výroby se nedostal.

Kupé Salmson 2300 S mělo na domácím trhu jediného porovnatelného soupeře: kupé Talbot-Lago T14 LS, těch bylo ale za dva roky vyrobeno jen 60 kusů. Salmson vyrobil v roce 1954 142 vozů (včetně několika sedanů Randonnée), v dalším roce 82 vozů a v roce 1956 už jen 11 kusů. Důvodem poklesu byla vysoká cena převyšující 2 miliony francouzských franků, což bylo na malé kupé s čtyřválcovým motorem hodně.

Salmson 2300 S dosáhl na závodních tratích a automobilových soutěžích řadu úspěchů. V roce 1954 například vyhrál třídu do 2 litrů na Rally Des Alpes, na Rally de Charbonnieres a také na Tulipánové rallye. V závodu Liege–Řím–Liege skončil v celkové klasifikaci na pátém místě.

Spider a sedan Salmson 2300 S s karoserií Motto

Malá italská karosárna, kterou založil v roce 1932 v Turíně Rocco Motto (1904–1996), postavila v roce 1955 na podvozku 2300 S několik závodních dvoumístných spiderů s nízkým čelním oknem a typickými větracími průduchy na bocích. Francouzi Jean-Paul Colas a Jacques Dewez se s jedním z nich postavili v roce 1955 na start 24hodinového závodu v Le Mans, ale závod nedokončili kvůli úniku oleje (Jaroslav Juhan byl s Porsche šestý). Další dva Francouzi ze soukromé stáje nedojeli v roce 1956 do cíle Le Mans kvůli poruše převodovky.

Kromě závodních speciálů postavil Rocco Motto několik cestovních spiderů na podvozku kupé 2300 S (kresba) s elegantním panoramatickým čelním oknem a 16palcovými drátovými koly. Spider měl stejné rozměry a motor jako kupé 2300 S s karoserií Chapron. Vůz s hmotností 1 215 kg dosahoval rychlost 180 km/h a spotřeboval kolem 12 litrů benzinu na 100 km.

Kromě závodních speciálů postavil Rocco Motto několik cestovních spiderů na podvozku kupé 2300 S s elegantním panoramatickým čelním oknem.

V říjnu 1956 se na stánku automobilky Salmson na pařížském autosalonu (Salon de l’Auto) objevil modrobílý koncept čtyřdveřového sedanu s karoserií Motto (kresba) a rozvorem náprav 300 cm, o kterém se šuškalo, že to má být nástupce sedanu Salmson Randonnée. Vůz měl údajně pohánět nový čtyřválec DOHC s objemem 1,5 litru získaný od Renaulta (plánovaná spolupráce s Renaultem se neuskutečnila).

V říjnu 1956 se na stánku automobilky Salmson na pařížském autosalonu objevil modrobílý koncept čtyřdveřového sedanu s karoserií Motto.

Zajímavý koncept sedanu byl po skončení autosalonu prodán pařížskému distributoru vozů Salmson. Poslední dva vozy Salmson, kupé a kabriolet 2300 S, našly zákazníky v únoru a březnu 1957 a tím skončila pohnutá historie této značky. Továrnu v Billancourtu koupil Renault. Původní výroba čerpadel však zůstala zachována dodnes.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas