Singer Roadster (1939–1955): Poslední mohykán

Singer Roadster (1939–1955): Poslední mohykán

Čtyřmístný otevřený model Nine Roadster začala britská automobilka Singer vyrábět s litrovým čtyřválcem. Po válce vznikly další verze, včetně 4AD s motorem 1,5 litru.

Při vyslovení jména Singer se většině z nás vybaví světoznámé šicí stroje, my si zde ale připomeneme téměř stoletou historii britské automobilky Singer, kterou v roce 1874 založil v Coventry George Singer (1847–1909) za účelem výroby jízdních kol. Na začátku dvacátého století rozšířil výrobu o motocykly, motorové tříkolky a pomocné motory pro kola. První automobil Singer Ten (jména modelů tradičně označovala tzv. daňové koně) vyjel z továrny v roce 1905 a už v roce 1928 se stal Singer třetí největší britskou automobilkou za Austinem a Morrisem.

V květnu 1936 odstoupili po kritice hospodaření firmy ze svých funkcí ředitel W. E. Bullock (vedl firmu od roku 1919) a jeho syn (generální manažer od roku 1931) a Singer se transformoval do nové společnosti Singer Motors Limited. Výroba automobilů pokračovala modely Bantam Nine, Ten a Twelve. Půl roku před začátkem druhé světové války se začal vyrábět otevřený čtyřmístný Singer 9 (Nine) Roadster, vycházející ze sedanu Bantam. 

Po válce byla výroba automobilů v Coventry obnovena typem Super Twelve (1947–1949) a Roadsterem, který proti předválečné verzi prodělal několik menších úprav. V září 1949 dostal Roadster 4A čtyřstupňovou převodovku a pár jich mělo karoserii James Young. Následovaly modely Roadster 4AB a 4AC (1950) a 4AD SM Roadster (1951). Roadstery Singer soupeřily na britském trhu s dvoumístnými modely MG T-Type (Midget) a hodně se jim podobaly. Poslední Roadstery vyrobil Singer v roce 1955.

Singer 9 Roadster (1939–48)

Singer 9 Roadster (foto) měl otevřenou dvoudveřovou karoserii se čtyřmi sedadly. Zadní byla ale použitelná jen dětmi nebo při kratší jízdě, takže spíš se jednalo o uspořádání 2/4. Roadster měl rozvor náprav 2 311 mm, byl dlouhý 3 835 mm, široký 1 473 mm a sklápěcí přední okno sahalo do stejné výšky. I při složené střeše se daly výřezy ve dveřích zakrýt plátěnými kryty s okénky z plexiskla. Zakrýt se dala i zadní sedadla.

Singer 9 Roadster měl otevřenou dvoudveřovou karoserii se čtyřmi sedadly. Výřezy ve dveřích se daly zakrýt plátěnými kryty s okny s posuvnými skly.

Mechanické díly vycházely ze sedanu Bantam, včetně řadového čtyřválce s moderním rozvodem OHC a objemem válců 1 074 cm3. Díky úpravě potrubí, vyšší kompresi a spádovému karburátoru SU bylo dosaženo výkonu 37 k (27 kW) při 5 000/min. S třístupňovou manuální převodovkou (se synchronizací dvojky a trojky) z modelu Bantam dosahoval Roadster rychlost 105 km/h. Poslední kusy z roku 1940 už měly standardně chromované nárazníky a některé byly vybaveny větrnými štítky chránícími cestující na předních sedadlech při sklopení čelního okna. S vozem se také dodával kufr s rozměry přizpůsobenými zavazadlovému prostoru na zádi.

Karoserie byla vyrobena tradiční metodou pomocí hliníkových panelů upevněných na dřevěném rámu. Singer Roadster měl obě nápravy tuhé s odpružením podélnými listovými pery. Bubnové brzdy se ovládaly mechanicky.

Brzy po ukončení druhé světové války byla výroba Roadsteru obnovena s několika užitečnými úpravami. Posunutím motoru směrem dopředu se získalo více místa pro cestující. Motor byl uložen pomocí nemazaných pryžových pouzder a na zádi bylo upraveno víko kufru. Většina poválečné produkce byla určena na export. Zvláštní oblibu si vůz získal u bohatých Indů a u několika maháradžů se stal součástí jejich sbírek automobilů.

Singer 9 Roadster série 4A (1949–50)

V září 1949 byl Singer Roadster modernizován a pojmenován jako série 4A. Vůz dostal čtyřrychlostní manuální převodovku z modelu Singer Hunter. Karburátor SU byl nahrazen karburátorem Solex, který přispěl ke zvýšení výkonu o jednu koňskou sílu. Posunutím převodovky dozadu se usnadnilo řazení. Na karoserii (foto) byste jen těžko hledali nějaké změny. U série 4A se jen nepatrně zvětšily nárazníky a jejich konce byly více zahnuté.

V září 1949 byl Singer Roadster modernizován a pojmenován jako série 4A. Vůz dostal čtyřrychlostní manuální převodovku.

Singer 9 Roadster série 4AB a 4AC (1950–53)

Dalších vylepšení Roadsteru se zákazníci dočkali v říjnu 1950, kdy se začal prodávat model série 4AB. Hlavními změnami bylo nezávislé zavěšení předních kol s dvojitými příčnými závěsy a pérováním vinutými pružinami a hybridní "hydraulicko-mechanický" brzdový systém Girling. Exteriér (foto) se opět změnil jen v drobnostech. Vůz dostal nové disky kol, nepatrně se zkrátila kapota s pevně přišroubovanými bočními panely. Přední blatníky byly hlubší a zaoblenější. Změnou prošlo i řízení. Skříňka řízení byla posunuta více ke středu, čímž se usnadnila výroba verzí s volantem na levé a pravé straně. Série 4AB se vyráběna souběžně s větší sérií 4AD až do ledna 1953.

Dalších vylepšení se Roadster dočkal v říjnu 1950, kdy se začal prodávat model série 4AB. Hlavní změnou bylo nezávislé zavěšení předních kol s dvojitými příčnými závěsy a pérování vinutými pružinami.

Tucet prototypů 4AC mělo pohon zadních kol větším řadovým čtyřválcem o objemu 1 194 cm3. Měla to být úspornější varianta modelu s motorem o objemu 1,5 litru (viz dále) a snaha o racionalizaci výrobního programu automobilky Singer.

Singer SM Roadster série 4AD (1951–55)

Poslední verzí Roadsteru byla série 4AD, oficiálně označovaná jako Singer SM Roadster. Veřejnosti se poprvé představil v říjnu 1951 na pařížském autosalonu a původně byl určen výhradně na export. K pohonu zadních kol byl zvolen čtyřválec ze sedanu SM 1500 s objemem 1 497 cm3 a maximálním výkonem 48 k (36 kW), dosahovaným při 4 500 otáčkách. Od roku 1953 se nabízela také verze se dvěma karburátory a výkonem 58 k (43 kW). Při testech časopisu The Motor dosahoval Singer SM Roadster rychlost 117 km/h a na stovku akceleroval za 24 s. Průměrná spotřeba se pohybovala kolem 11 l/100 km.

Podvozek i karoserie (foto) zůstaly bez výraznějších změn. Proti verzi 4AB měl SM Roadster větší chromované nárazníky a větší zadní světla, umístěná v nástavcích na zadních blatnících. Proti původnímu předpokladu, že SM Roadster bude určen pouze k exportu a 4AB pro domácí trh se od roku 1953 začaly 1,5litrové vozy prodávat i ve Velké Británii.

Singer SM Roadster poháněl čtyřválec ze sedanu SM 1500 s objemem 1 497 cm3 a maximálním výkonem 48 koní.

Na automobilové výstavě v londýnském Earls Court byla v říjnu 1953 vystavena experimentální verze Singer SMX Roadster s modernější karoserií ze skelného laminátu. Do sériové výroby se ale nedostal, odhaduje se, že bylo vyrobeno jen kolem deseti vozů. Celkový počet vozů Singer Roadster, vyrobených v letech 1939 až 1955, se odhaduje na 12 700 kusů. Koncem roku 1955 koupil automobilku Singer koncern Rootes Group a výrobu Roadsterů ukončil, neboť ručně vyráběné vozy neodpovídaly plánům na výrobu levných vozů ve velkých sériích. Pod jménem Singer se vozy prodávaly ještě dalších 15 let, to už ale byly převážně mírně modifikované vozy Hillman.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas