Buick LeSabre (1959–1960): Šavlí na konkurenci

Buick LeSabre (1959–1960): Šavlí na konkurenci

První generaci modelu Buick LeSabre poháněly šestilitrové motory V8 s výkonem 250 až 300 koní. Typickým designovým prvkem byly šikmé ploutve na zádi.

Buick LeSabre se stal v roce 1959 nástupcem velkého modelu Buick Special, vyráběného v letech 1936 až 1958. Jméno Le Sabre se poprvé objevilo u konceptu General Motors Le Sabre z roku 1951, navrženého Harley Earlem. Tato unikátní studie předznamenala éru velkých zadních křídel amerických automobilů druhé poloviny padesátých let, inspirovaných letadly. Koncept je často mylně označován jako Buick Le Sabre, snad proto, že byl vyroben v továrně Buick, patřící do koncernu GM. Název Le Sabre znamená ve francouzštině šavli a v Americe je nejčastěji používán v podobě LeSabre. Toto označení je použito i v tomto článku.

Hned při své premiéře v roce 1959 se LeSabre stal nejvíce prodávaným velkým (full-size) modelem značky Buick. Ze čtyř modelových řad, uvedených v roce 1959 (LeSabre, Invicta, Electra a Electra 225) vydržel LeSabre ve výrobě nejdéle, až do roku 2005. První generace modelů LeSabre se vyráběla pouhé dva modelové roky, 1959 a 1960.

Modelový rok 1959

Buick LeSabre ročníku 1959 používal k pohonu zadních kol vpředu podélně uložený vidlicový osmiválec GM Nailhead 364 s objemem válců 5 957 cm3, používaný u modelů Buick v letech 1957 a 1958. S karburátory Stromberg, Carter nebo Rochester dával nejvyšší výkon 250 k (184 kW) SAE při 4 400/min. V ekonomické verzi měl o 15 koní nižší výkon a ve špičkovém provedení s čtyřnásobným karburátorem a dvojitým výfukem dával rovných 300 koní (221 kW). Točivý moment dosahoval úctyhodné hodnoty 515 Nm při 2 400 otáčkách. Vozy LeSabre se standardně dodávaly s třístupňovou manuální převodovkou, ale většina zákazníků volila dvoustupňovou automatickou převodovku Turbine Drive (dříve známou jako Dynaflow) spolu s posilovači řízení a hliníkových bubnových brzd. K dispozici byla také třístupňová automatická převodovka Triple Turbine Dynaflow. Neobvyklé bylo startování motoru stlačením plynového pedálu po pootočení klíčku zapalování. Sedany s pohotovostní hmotností 2 040 kg dosahovaly rychlost kolem 160 km/h a z nuly na sto zrychlovaly za 11,5 s. Spotřeba benzinu byla z dnešního pohledu astronomická a překračovala 20 l/100 km.  

Šestimístný LeSabre 1959 se nabízel v šesti druzích karoserie: dvoudveřový kabriolet s elektrickým stahováním plátěné střechy, dvoudveřový sedan a hardtop a čtyřdveřové modely sedan (foto), hardtop a kombi. Karoserie se montovaly na rámový podvozek koncernové platformy B, používané rovněž modely Chevrolet, Oldsmobile a Pontiac. Čtyřdveřový sedan měl rozvor náprav 3 124 mm (124 palců) a vnější rozměry s délkou přesahující 5,5 m a šířkou přes dva metry. LeSabre měl nezávislé zavěšení předních kol s vinutými pružinami a tuhou zadní nápravu s listovými pružinami. Dodával se s bohatou výbavou zahrnující elektrické ovládání oken a sedadel.

Sedan Buick LeSabre z roku 1959. Chromované orámování přední masky pokračovalo lištami na bocích.

Design modelů LeSabre upoutával pozornost šikmo umístěnými dvojitými světlomety, částečně schovanými pod šikmými stříškami napodobujícími šikmé zadní ploutve. Maska chladiče (foto), vyplňující prostor mezi světlomety, měla zajímavé mřížování s malými obdélníky. Všechny modely měly panoramatické přední okno zasahující šikmými sloupky do boků. Pod velkými šikmými zadními ploutvemi nazývanými "Delta-wing" byla umístěna kruhová zadní světla. Skoro stejně vypadaly i další dva modely značky Buick, Invicta a špičková Electra.

Maska chladiče, vyplňující prostor mezi světlomety, měla zajímavé mřížování s malými obdélníky.

Modelový rok 1960

Buick LeSabre ročníku 1960 (letos mu je šedesát let) prošel důkladným faceliftem, takže z modelu 1959 zůstala jen střecha a víko kufru. Hlavní změnou na přídi (foto) bylo vodorovné uspořádání dvojitých světlometů a konkávní svisle mřížovaná maska chladiče s novým logem v podobě tří erbů uprostřed, používaným dodnes. Boky vozu už nebyly zdobeny chromovanou lištou, znovu se na nich ale objevily náznaky tří větracích otvorů (VentiPort), typických pro vozy Buick od roku 1940. Také model Invicta měl tři, zatímco Electra a Electra 225 se odlišovaly čtyřmi "otvory" na obou bocích. Rozměry modelů 1960 zůstaly stejné a také motory V8 s výkony 250 a 300 koní se nezměnily. Novinkou byla verze se sníženou kompresí a výkonem 235 koní, která jezdila na benzin s nižším oktanovým číslem.

Členité boky zdobil výrazný prolis, kterým stříšky nad světlomety pokračovaly až k zadním světlům.

Uvnitř vozů Buick LeSabre ročníku 1960 došlo k úpravě přístrojové desky (foto). Rychloměr Mirromatic s vodorovnou stupnicí zůstával, ale před stupnicí bylo umístěno zvětšovací sklo, nastavitelné podle potřeby. Nový dvouramenný volant měl tlačítka houkačky v ramenech a nahrazoval dříve používané kruhové tlačítko.

Rychloměr Mirromatic s vodorovnou stupnicí, před kterou bylo umístěno zvětšovací sklo, nastavitelné podle potřeby.

Druhá generace modelů LeSabre, vyráběná v letech 1961 až 1964 byla důkladně přepracovaná. Rozvor náprav se nezměnil, ale délka a šířka se o něco zmenšily a na zádi zmizely šikmé ploutve. Vozy dostaly nový rámový podvozek s výztuhami ve tvaru písmene X a motor V8 s objemem přes 6,5 litru.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas