De Lorean DMC-12 (1981-1982): Přistřižená křídla

De Lorean DMC-12 (1981-1982): Přistřižená křídla

John DeLorean složil funkci viceprezidenta GM, aby si splnil sen o křídlatém supersportu s nerezovou karoserií od Giugiara. Výrobu kupé DMC-12 zastavila v létě 1982 policie – DeLorean prý pral peníze drogové mafie.

Jízdní vlastnosti utrpěly přetížením zadní nápravy až 65 % hmotnosti deloreanu

Severní Irsko není jen semeništěm nepokojů mezi katolíky a protestanty. V Dunmurry na periferii Belfastu působila pouhých 21 měsíců de facto americká automobilka DeLorean Motor Company. Do Irska je přilákaly nízké daně a velká nezaměstnanost snižující mzdové náklady.

DMC mělo kořeny v USA, ale výrobní závod v Severním Irsku (tedy v jurisdikci Velké Británie)

Kořeny kupátka DMC-12 však sahají do vývojového oddělení General Motors. Otec projektu John DeLorean byl totiž až do roku 1973 viceprezidentem GM a odpovídal za vývoj Pontiaku GTO. Do společnosti DMC přetáhl řadu kolegů včetně šéfkonstruktéra Pontiaku Williama T. Collinse.

První prototyp byl představen v říjnu 1976, ale v průběhu dalších pěti let do zahájení sériové výroby v lednu 1981 prošel řadou změn. Původně zamýšlený motor wankel od Citroenu vyřadila ze hry vysoká měrná spotřeba a konstrukční nezralost. Proto došlo na klasiku 2.8 V6/101 kW ze společného vývoje Peugeotu, Renaultu a Volva. Díky vstřikování benzinu Bosch K-Jetronic spotřeba klesla k deseti litrům.

Místo uvažovaného wankelu se uplatnil konvenční 2.8 V6/101 kW francouzské výroby.

DeLorean s Collinsem se nadchli pro novou technologii lisování ERM (Elastic Reservoir Mounting), slibující lehčí konstrukci při nižších nákladech. Jenže výsledek je zklamal a projekt nabíral zpoždění. Horký brambor skončil v rukách konstruktéra a zakladatele Lotusu Colina Chapmana. Nevyzkoušené postupy smetl ze stolu, přední náprava dostala lichoběžníková ramena a vzadu se uplatnilo víceprvkové zavěšení. Centrální podvozkový nosník rozvidlený na obou koncích připomínal Lotus Esprit a nosná struktura karoserie vznikla ze skelného laminátu.

Původní nadčasové Giugiarovy linie zůstaly netknuté. Panely z leštěné nerezové oceli SS304 se obešly bez laku a renovátory přivádějí k zoufalství, protože nerovnosti nelze kytovat. Výrobce počítal s výměnou celých dílů za nové. Ke sběratelským raritám patří trojice deloreanů potažených 24karátovým zlatem a zřejmě desítky dochovaných „mul“, tedy prototypů s povrchovými díly z levného černého laminátu.

Dveře při otevírání „rozpažily“ 2640 mm a odlehčovaly je torzní tyče s teleskopy

Na rozdíl od Bricklinu SV-1 s pneumatickým odlehčováním křídlových dveří používal delorean zkrutné tyče předpjaté za hlubokého podchlazení a doplněné plynovými teleskopy. Při otevírání potřebovaly parkovací stání široké 2640 mm.

Rozdělení hmotnosti na nápravy 35:65 % podkopalo směrovou stabilitu, částečně pomohly úpravy hřebenového řízení a optimalizace pneumatik.

Vývoj a příprava výroby typu DMC-12 přišly na 175 milionů dolarů a DeLorean získal investory i v Hollywoodu. Aby se nová značka prosadila, nabízela vozy v hodnotě 25 000 dolarů se zárukou 1 rok/19 300 km a za příplatek servisem na 5 let/80 000 km. Výroba kulminovala v říjnu 1981, po zásahu britské policie v prosinci 1982 zůstaly v továrně nedokončené díly asi pro stovku deloreanů. V roce 1997 je skoupil texaský mechanik Stehen Wynne a zhruba po dvou kusech měsíčně rozeběhl kompletaci na zakázku dodávaných kupé čtvrt století po jejich klinické smrti. K oživení značky DeLorean a představení podoby nového modelu došlo předloni.

V roce 1985 si již nevyráběný DeLorean DMC-12 zahrál ve futuristickém snímku Návrat do budoucnosti. Ve středu přístrojové desky běžel „odečet času“.

Máte zájem o původního nerezového klasika? Velmi věrná replika „stroje času“, DeLoreanu z film Návrat do budoucnosti se loni prodala na ebay za 1,8 milionu korun, běžné DMC-12 pořídíte zhruba od 500 000 Kč. Z asi 9000 exemplářů se jich dochovalo kolem 6500 a evropské srazy se konají například v Sinsheimu.

Technické údaje

DeLorean DMC-12

Zážehový vidlicový šestiválec OHC ● Objem 2849 cm3 ● Výkon 101 kW při 5500/min ● Točivý moment 225 N.m při 3000/min ● Převodovka přímo řazená pětistupňová nebo třístupňová samočinná ● Pneumatiky P 195/60 R 14, Z 235/60 R 15 ● Nádrž 61 l ● Rozvor 2415 mm ● Vnější rozměry 4265 x 1855 x 1170 mm ● Pohotovostní hmotnost 1220 kg ● Největší rychlost 209 km/h ● V rychlosti 130 km/h na 5. stupeň 3000/min ● Zrychlení 0-97 km/h za 8,5 s ● Spotřeba 9,8-10,7 l na 100 km.

Popisky k fotografiím najdete přímo v galerii:



Justiční oběť

Detroitský rodák John Zachary DeLorean (1925-2005) měl předky z Maďarska a Rumunska. Vystudoval strojařinu i management. Začínal u Chevroletu, pak jej přetáhl prémiový Packard, pohlcený Studebakerem. DeLorean poté opět zakotvil u GM.

Manažerské kvality prokázal ve druhé polovině 60. let, kdy Naderova kniha „Nebezpečný při každé rychlosti“ srazila prodej Chevroletu Corvair i hospodaření koncernu. DeLoreanem vedený Pontiac naopak vykázal zisk. V roce 1970 proto Johna povýšili na šéfa klíčové značky Chevrolet. Důsledky svolávací akce 6,9 milionu chevroletů z let 1965-69 zvrátil DeLorean v rekordní prodej tří milionů vozů (1971) a Chevy tak překonal celou Ford Motor Company. V roce 1972 následovalo povýšení na post viceprezidenta GM zodpovědného za výrobu osobních i užitkových vozidel a málokdo pochyboval o DeLoreanově brzkém postupu na samý vrchol pyramidy. S jednodenním zpožděním po aprílu 1973 oznámil rezignaci na všechny posty a odchod do charity.

Projekt bezpečného sportovního automobilu vyvrcholil v model DMC-12. DeLorean se však v létě 1982 zapletl do provokace nastražené FBI a vyjednával s kokainovou mafií o praní peněz v automobilce. Byl zatčen, britské úřady irskou továrnu zavřely a proces se táhl až do osvobozujícího rozsudku v srpnu 1984: DeLorean prokázal, že jej policie použila jako volavku.

K obnovení výroby už nedošlo a podnikatel musel vyhlásit osobní bankrot. Posledním projektem před osmdesátníkovou smrtí v březnu 2005 byly luxusní náramkové hodinky.

Zdeněk Vacek