Mazda a Wankel – osudové spojení

Mazda a Wankel – osudové spojení

Japonská automobilka Mazda je průkopníkem praktického využití Wankelova rotačního motoru s krouživými písty.

Německý inženýr Felix Wankel (1902–1988) pracoval na principu motoru s rotačním pístem od roku 1924, ale první funkční prototyp se rozběhl až 1. února 1957 v laboratořích automobilky NSU, kde Wankel pracoval od roku 1951. Musel se vypořádat se spoustou technických problémů, především s utěsněním spalovacích prostorů lištami na trojbokém sférickém pístu a také s velkou spotřebou oleje a paliva.

Prvním sériovým automobilem poháněným jednorotorovým motorem Wankel bylo kupé NSU Wankel Spider s karoserií Bertone, vyráběné v letech 1964–1967. Velký sedan NSU RO80 se s tímto motorem stal dokonce evropským automobilem roku 1968. Rotační motor zkoušely i jiné automobilky, například Mercedes-Benz (v prototypu C111) nebo Citroën (500kusová série kupé M35 na bázi typu Ami8). S největší vervou se ale do dalšího vývoje Wankelova motoru a jeho aplikace v sériové produkci pustila Mazda.

Zkusíme to jinak

Mazda získala licenci na Wankelův motor v únoru 1961 a okamžitě začala s vývojem prakticky použitelného dvourotorového motoru. V dubnu 1963 založila Mazda výzkumné oddělení RE (Rotary Engine). Pod vedením Kenichi Yamamota v něm pracovalo 47 techniků. Prototyp sportovního kupé Mazda Cosmo Sport 110S (foto) s rotačním motorem 10A se představil na tokijském autosalonu 1964 a v roce 1967 se začal vyrábět sériově. Motor s objemem komor 2 x 491 cm3 (porovnatelný objem pístového motoru 1964 cm3) poháněl zadní kola a výkon 81 kW (110 k) umožňoval vozu dosáhnout 185 km/h. Do roku 1972 se jich vyrobilo přes jedenáct set a Mazdě poskytly první cenné zkušenosti.

Ve dvou sériích bylo v letech 1967–1972 vyrobeno 1519 sportovních vozů Mazda Cosmo Sport.

Téměř současně se vyrábělo malé kupé 2+2 Mazda R100, s podvozkovými díly typu Familia a karburátorovým rotačním motorem, prakticky stejným, jaké měl typ Cosmo Sport druhé série. Vůz označovaný také jako Familia Presto Rotary se vyráběl pět let do roku 1973. Dalším “Wankelem” ve stáji Mazda byla Mazda RX-2 (1970), dodávaná v dvoudveřovém i čtyřdveřovém provedení. Objem komor rotačního motoru se zvětšil na 2 x 573 cm3 (porovnatelný objem 2292 cm3). Mazda RX-2 sdílela podvozek s “pístovým” typem Mazda Capella. Wankelův motor první série (12A) měl výkon 97 kW (130 k) a v roce 1974 byl nahrazen motorem 12B. Typ RX-2 se vyráběl do roku 1978 (v Jižní Africe ještě o rok déle).

Úspěšná byla i Mazda RX-3, vyráběná od roku 1971 v provedení kupé, sedan a kombi (první kombi s rotačním motorem). Vůz vycházel z typu Mazda Grand Familia a v Japonsku se prodával pod názvem Mazda Savanna. Motor se vrátil k původnímu objemu komor 491 cm3 a měl výkon 82 kW (110 k). Pro modelový rok 1974 dostala Mazda RX-3 nový motor 12B (2 x 573 cm3) a karoserie prošla faceliftem.

Trochu větší a luxusnější byla Mazda RX-4 (v Japonsku nazývaná Luce Rotary) z roku 1972, postavená na podvozku typu Luce/929. O rok později se ke kupé a sedanu přidalo kombi. Motor 12A byl o něco později nahrazen větším 13B s výkonem 125 koní. Tento motor dostal označení AP (podle Anti Pollution) a vyznačoval se sníženými emisemi a nižší spotřebou, ale také potížemi se studeným startem. V roce 1977 jej nahradila ještě větší Mazda RX-5 s délkou necelých 4,5 metru a dvourotorovým motorem Wankel s objemem jedné komory 654 cm3 (srovnatelný objem 2616 cm3). To už ale vrcholily přípravy úplně nového sportovního vozu.

Tři generace Mazdy RX-7

Koncem sedmdesátých let dosáhla spolehlivost rotačním motorů Mazda–Wankel úrovně konvenčních motorů, byly přitom lehčí a kompaktnější. Vyšší spotřeba byla tolerovatelná tam, kde byl levný benzin, tedy hlavně v USA. Proto byla nová sportovní Mazda určena hlavně pro americký trh, kde měla konkurovat tehdy velmi oblíbenému Nissanu 240Z (Fairlady Z). Sportovní dvoudveřové kupé 2+2, nazvané Mazda RX-7 (v Japonsku Efini RX-7, interní kód FB) se začalo dodávat v roce 1978. Proslýchá se, že tvůrci tvarů karoserie se inspirovali, stejně jako u roadsteru MX-5, anglickým sportovním vozem Lotus Elan. V nízké přídi (foto), zakončené masivním ocelovým nárazníkem se zabudovanými směrovkami, byly umístěny výklopné světlomety. Vyklápěcí bylo i zadní okno, na přání se dodávalo také otevírací střešní okno.

Po sérii modelů cestovních vozů s rotačním motorem se Mazda vrátila typem RX-7 ke sportovním vozům. Tvůrci se zřejmě inspirovali Lotusem Elan.

Kompaktní, za přední nápravou umístěný dvourotorový motor s krouživými písty poháněl zadní kola a dával při objemu jedné komory 573 cm3 (srovnatelný objem 2292 cm3) maximální výkon 95,5 kW (139 k). Pro USA byl výkon kvůli přísným emisním předpisům snížen na 100 koní. V roce 1981 a 1984 došlo k několika menším změnám na karoserii, vozy dostaly například více integrované, plastem chráněné nárazníky.

K výraznější modernizaci došlo v roce 1986, kdy byla představena druhá generace RX-7 (interní kód FC). Šéfstylista Mazdy Akio Uchiyama navrhl karoserii připomínající Porsche 928 nebo 944. Návrhu totiž předcházely důkladné studie amerického trhu, pro který byl vůz především určen, a Porsche tam mělo s modelem 944 značný úspěch. Motor dostal vstřikování paliva a jeho výkon stoupl na 108 kW (146 k). V nabídce se objevil i model s přeplňovaným motorem, známý jako Turbo II, který měl 133 kW (182 k). S tímto motorem vytvořila Mazda RX-7 na solném jezeře v Utahu světový rychlostní rekord sériových vozů (383 km/h). Proti první generaci se zlepšily jízdní vlastnosti (snížila se tendence k přetáčivosti), zpřesnilo se řízení a standardně se na některých modelech montovaly kotoučové brzdy.

Třetí generace RX-7 (FD) se objevila v roce 1992 a sklidila ještě větší úspěch než její předchůdci. Vůz dostal oblejší tvary a výrazně výkonnější Wankelův motor s objemem komor 2 x 654 cm3 (srovnatelný s běžným motorem o objemu 2616 cm3). Výkon 176 kW (240 k) stačil na maximální rychlost 250 km/h a na zrychlení z nuly na sto za 5,3 s. Od ledna 1999 se kupé RX-7 (foto) dodávalo s pozměněnou přídí a nastavitelným zadním spoilerem. Špičkový model RS dostal 17palcová kola a ještě výkonnější motor (208 kW/276 k). Posledních 1 500 kusů typu RX-7 dostalo označení Spirit R a s nejvyšší úrovní vybavení se prodalo za pár dní. Celkem se úspěšného typu RX-7 vyrobilo přes jeden milion kusů, což je u sportovního automobilu s nekonvenčním pohonem obdivuhodné.

Od ledna 1999 se Mazda RX-7 dodávala s pozměněnou přídí.

Mazda a Wankel vítězí v Le Mans

V roce 1990 postavila Mazda pro závody mistrovství světa sportovních vozů skupiny C prototyp 787. K pohonu byl použit čtyřrotorový Wankelův motor R26B s výkonem 522 kW (700 k). Debutoval v 24hodinovém závodu v Le Mans a v japonském šampionátu sportovních prototypů, měl ale problémy s elektronikou a mazáním. Pro závodní sezonu 1991 provedla Mazda na voze řadu úprav, vůz dostal označení 787B a podařilo se mu dosáhnout historického vítězství v Le Mans. Poprvé zvítězil japonský výrobce a poprvé vůz s rotačním motorem.

Za volantem vítězného vozu se střídali Němec Volker Weidler, Angličan Johnny Herbert a Belgičan Bertrand Gachot, kteří ujeli 363 okruhů průměrnou rychlostí přes 205 km/h. Nechali za sebou mimo jiné trojici Jaguarů XJR-12 (skončily na 2–4. místě), vozy Porsche 962, Mercedesy C11 atd.

Mazda RX-8

Ještě před ukončením výroby typu RX-7 začali technici Mazdy pracovat na nástupci tohoto úspěšného sportovního modelu. V roce 1995 se pochlubili zajímavě tvarovanou studií RX-01, na které si vyzkoušeli některé aerodynamické prvky, stabilizující chování vozidla při vysokých rychlostech. Těsně před dokončením vývoje nového sportovního vozu představila Mazda na tokijském autosalonu v roce 1999 koncept sportovního sedanu RX-Evolv s tuhým páteřovým rámem, umožňujícím čtyřdveřové provedení bez středového sloupku.

Autosalon NAIAS (North American International Auto Show) v Detroitu byl v lednu 2001 svědkem premiéry sportovního vozu Mazda RX-8 (foto), samozřejmě opět poháněného Wankelovým rotačním motorem. Základní koncepce s umístěním motoru za přední nápravou a pohonem zadních kol zůstala zachována. Téměř ideálního rozložení hmotnosti se dosáhlo posunutím palivové nádrže před zadní osu a použitím lehkého hliníku na kapotu a zadní dveře.

Zatím posledním modelem Mazdy s Wankelovým rotačním motorem je   sportovní kupé RX-8. Vůz charakterizuje nízká příď, vystouplé blatníky a šikmé světlomety.

Kupé s uspořádáním sedadel 2+2 je čtyřdveřové (!) s dvojicí malých, vzadu zavěšených dveří usnadňujících přístup k zadním sedadlům. Mezi dveřmi nejsou sloupky a zadní dveře bez klik se mohou otevřít jen když jsou otevřené přední dveře.

Mazdu RX-8 pohání rotační motor Renesis, jehož zdvihový objem se proti předchůdci RX-7 nezměnil (2 x 654 cm3), prošel ale řadou úprav a je menší a lehčí. Motor se dodává v různých výkonových provedeních, nejvýkonnější má 184 kW (247 k) při 8500 min-1. O jeho kvalitách svědčí řada mezinárodních ocenění, např. Motor roku 2003. Výkon motoru se přenáší na zadní kola přes pěti nebo šestirychlostní manuální převodovku nebo čtyř/šestirychlostní automat.

Povedená karoserie sportovní Mazdy RX-8 s rozměry 4430 x 1770 x 1340 mm a dlouhým rozvorem 2700 mm má klínový boční profil, nízkou příď s vystouplými blatníky a „japonsky“ šikmými světlomety. Víko poměrně prostorného zavazadlového prostoru (290 litrů) je „ozdobeno“ integrovaným spoilerem. V pohodlném interiéru zaujme velký středový tunel s krátkou řadicí pákou, tvarovanou ve stylu trojbokého rotoru (stejný motiv se objevuje i u zadní mlhovky). Kvalitní kožené čalounění sedadel přímo zve k posazení, vyšší postavy si ale musí dát pozor na hlavu. V roce 2009 prošla Mazda RX-8 mírným faceliftem, který se dotkl především přídě s pozměněnými světlomety a větší maskou chladiče.

Abychom jen nechválili, u Mazdy RX-8 se projevily problémy s těsností motoru a s tím související ztrátou výkonu. Mazda svolala do servisů všechny vozy ročníku 2004 a 2005 a některé modely 2006 a v případě, když vakuový test prokázal netěsnost motoru došlo k jeho bezplatné výměně (i když byl vůz po záruce). Kontroloval se také katalyzátor a zapalovací svíčky. Mazda odhaduje, že tento problém se týká méně než 1% Wankelových motorů.

Mazda Motor Corporation se ale nevzdává. V únoru 2006 přišla s vodíkovou verzí kupé RX-8, nazvanou RX-8 Hydrogen RE. Vůz s dvojím systémem pohonu na benzín nebo na vodík a modernizovaným rotačním motorem Renesis pronajala některým japonským prefekturám (první byla Hirošima) a partnerským firmám. V roce 2007 Mazda oznámila plán vývoje nové generace rotačního motoru Renesis 16X s cílem dosáhnout vyšší tepelné účinnosti, nižší spotřeby a vyššího točivého momentu. Do motoru s přímým vstřikem paliva, menšími rozměry při zvýšeném objemu a nižší hmotností (díky využití hliníkových slitin) vkládá Mazda velké naděje.

Na českém trhu prodej vozů RX-8 postupně klesal (v roce 2008 se prodaly pouhé 3 vozy) a v současnosti Mazda vůz s rotačním motorem vůbec v Česku nenabízí. Teprve budoucnost ukáže, zda osudové spojení Wankel – Mazda přetrvá.

Podrobné popisky k obrázkům naleznete ve fotogalerii:

Karel Haas