Singer – třetí největší (1. část)

Singer – třetí největší (1. část)

Automobilka Singer vyráběla sportovní a cestovní vozy v letech 1905 až 1970. Ve dvacátých letech byla třetí největší ve Velké Británii.

Při vyslovení jména Singer se většině z nás nejdříve vybaví světoznámé šicí stroje, které používala nejedna naše babička. My si na tomto místě připomeneme téměř stoletou historii britské automobilky Singer, kterou v roce 1874 založil v Coventry George Singer (1847–1909) za účelem výroby jízdních kol. Na začátku dvacátého století rozšířil výrobu o motocykly, motorové tříkolky a pomocné motory pro bicykly, zabudované do zadního kola (motorwheels).

Na čtyřech kolech

První automobil Singer se objevil na britských silnicích v roce 1905. Navrhl jej Alexander Craig jako variantu vozu s dvouválcovým motorem, který zkonstruoval pro značku Lea-Francis. První Singer 12/14 vlastní konstrukce se představil o rok později. Poháněl jej 2,4litrový čtyřválec kupovaný od firmy Aster. Od roku 1907 se vyráběly modely s dvou, tří a čtyřválcovými motory White & Poppe s výkony od 8 do 25 koní.

Prvním úspěšným vozem Singer s motorem vlastní konstrukce byl dvoumístný model Ten, dodávaný od roku 1912 s čtyřválcem objemu 1096 cm3 a rozvodem SV. Singer Ten (foto) měl ocelový rámový podvozek a převodovku v bloku s diferenciálem zadní nápravy (transaxle). Prodával se za 185 liber a k úspěchu mu napomohly závodní verze, které získaly řadu rychlostních rekordů ve své objemové třídě. S jistou dávkou nadsázky má Singer Ten podíl na vzniku automobilového impéria Rootes Group, jehož součástí se Singer mnohem později sám stal. Dealer aut Billy Rootes totiž koupil celou roční produkci (50 vozů) a zisk z jejich prodeje se stal základem jeho dalšího podnikání.

Prvním vozem Singer s motorem vlastní konstrukce byl dvoumístný model Ten, dodávaný od roku 1912 s 1,1litrovým čtyřválcem.

Singer 10 byl částečně také u vzniku slavné automobilky Aston Martin. Bývalý cyklistický závodník Lionel Martin se totiž s tímto vozem ve vlastní úpravě zúčastnil v roce 1914 závodu do vrchu Aston Hill a o rok později registroval svůj vlastní vůz pod názvem Aston Martin. Model Singer Ten se vyráběl bez velkých změn i po skončení první světové války. V roce 1921 byl důkladně přepracován: převodovka se vrátila dopředu, k odpružení kol byla použita čtvrteliptická pera a standardem se stala kola Michelin. Motor s rozvodem OHV dostal Ten o dva roky později.

Třetí největší

V období mezi oběma světovými válkami se výrobní program automobilky Singer dál rozšiřoval. V roce 1921 koupil Singer malou automobilku Coventry-Premier a její vozy prodával pod tímto jménem až do roku 1924. V roce 1922 se začal vyrábět větší model s dvoulitrovým šestiválcovým motorem bez odnímatelné hlavy válců. Mnohem úspěšnější byl Singer Junior (foto), lehký a hbitý vozík ve stylu slavného Austinu 7, debutující na londýnském autosalonu v roce 1926. Poháněl jej moderní čtyřválec 848 cm3 s rozvodem OHC poháněným řetězem, který se stal základem pozdějších konstrukcí. Zpočátku měl brzdy jen na zadních kolech, přední brzdy dostal až později. Z typu 10/26 s 1,3litrovým motorem se stal model Senior.

Singer Junior se vyráběl v letech 1926–35. Poháněl jej moderní čtyřválec 848 cm<sup>3</sup> s rozvodem OHC.

Zatímco první Junior byl jednoduchý vůz s jediným typem otevřené karoserie, v průběhu výroby se dodával s různými karoseriemi pod názvy Two Seater Tourer, Four Seater Tourer, Sunshine Saloon, Coachbuilt Saloon, Fabric Saloon, Sportsman’s Coupe (2+2) a Porlock Sports s “lodní” zádí a drátovými koly. Posledně jmenovaný model dostal svoje jméno podle vrchu Porlock Hill, který se podařilo Singeru Junior vyjet stokrát po sobě za 15 hodin.

V roce 1926 převzal Singer skomírající malou automobilku Calcott a o dva roky později se stal třetím největším výrobcem automobilů ve Velké Británi za Austinem a Morrisem. Zatímco v roce 1926 vyrobil Singer jen 9 000 vozů, o tři roky později už v sedmi továrnách s 8 000 zaměstnanci vyrobil ročně 28 000 vozů.

Singer Nine a Bantam

Hlavním inženýrem automobilky Singer se stal v roce 1932 Leo J. Shorter, který předtím pracoval např. pro Humber, Sunbeam a Coventry-Climax. Pod jeho vedením a se značným přispěním A. G. Bootha vznikl lehký sportovní vůz Singer Nine (foto), poháněný čtyřválcem OHC s objemem 972 cm3, výkonem 31 k (23 kW). Motor měl kupodivu jen dvě hlavní ložiska klikového hřídele. Ke standardní výbavě patřily hydraulické brzdy Lockheed na všech kolech. Se sklopeným čelním sklem dosahoval Nine Sports rychlost až 106 km/h. Nový model zaznamenal řadu úspěchů na soutěžích spolehlivosti (v Británii velmi oblíbených) a na automobilové Tourist Trophy. Pro závody 24 hodin v Le Mans byly připraveny speciály, se kterými získal tovární tým v roce 1934 první dvě místa ve třídě do 1,1 litru. V letech 1935–37 se prodávaly pod názvem Singer Nine Le Mans se dvěma náhradními koly vzadu. S cenou 225 britských liber byly levnější než konkurenční MG Midget.

Lehký dvoumístný sportovní vůz Singer Nine debutoval v roce 1932.

V dalších letech se model Singer Nine dál vyvíjel, došlo například k prodloužení předních blatníků a zvětšení objemu motoru na 1074 cm3, později na 1,5 litru. Model vyráběný od roku 1937 s čtyřválcem 1,5 litru se jmenoval B37 Sports a ve verzi s řadovým šestiválcem Le Mans. To už měly všechny modely nezávislé zavěšení předních kol a větší typy převodovky Fluidrive. Motory Singer si kupovala pro svoje sportovní vozy firma HRG.

Na výročním shromáždění společnosti Singer, konané v květnu 1936 sklidili ředitel W. E. Bullock (vedl firmu od roku 1919) a jeho syn, generální manažer od roku 1931, zdrcující kritiku hospodaření firmy a byli přinuceni odstoupit ze svých funkcí. Jedním z důvodů nepříznivé finanční situace firmy byl kromě světové hospodářské krize neúspěšný čtyřdveřový model Airstream, vyráběný od roku 1934. V prosinci 1936 se Singer transformoval do nové společnosti Singer Motors Limited.

Výroba automobilů pokračovala modelem Singer Bantam (foto), vyráběným v dvou a čtyřdveřovém provedení v letech 1936–39. Dodával se ve dvou úrovních výbavy (Popular a De Luxe). Podvozek a motor byly převzaty z modelu Nine, pro modelový rok 1938 byl objem motoru zvýšen na 1074 cm3. Zvenku se Bantam dost podobal Fordu Y (stejně jako Morris Eight), prodejní cenou 127 liber ale nemohl konkurovat soupeřům v kategorii levných vozidel.

Singer Bantam se vyráběl ve dvou a čtyřdveřovém provedení v letech 1936–39. Dodával se ve dvou úrovních výbavy: Popular a De Luxe.

Čtvrtstoletím poválečné výroby vozů Singer se budeme zabývat v druhé části tohoto příspěvku.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas